Zajímavá chyboražba pražského groše Václava IV.
Pražské groše Václava IV. patří mezi nejčastěji se vyskytující české ražby grošového období. Je to dané v první řadě dlouhým obdobím vlády krále Václava IV. a rovněž mohutnou produkcí kutnohorské mincovny za doby jeho vládnutí.
Velmi zřídka se nicméně mezi groši tohoto panovníka objeví opisová chyboražba, často pozorovaná například na groších Vladislava Jagellonského. V doposud nepublikovaném náleze pražských grošů a drobných mincí z Berouna byl autory článku pozorován vzácný pražský groš Václava IV. s chyboražbou ve jménu panovníka. Namísto obvyklého WENCEZLAVS je na groši zcela zřetelně vyraženo WENIEZLAVS. Unikátnost uvedené chyboražby dokládá i fakt, že podobný defekt u grošů z tohoto období nebyl zaznamenán ani v nejnovější typologii pražských grošů Václava IV. od Jiřího Hány (HÁNA, J.: Pražské groše Václava IV. z let 1378–1419,. Plzeň 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
