ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (41)
Karlovarské účelové známky I.
Seriál Ze světa kovových známek se tímto pokračováním posouvá do další fáze, kde bude pozornost zaměřena na účelové známky určitých regionů a větších měst. Cílem není kompletní dokumentace známek daných oblastí. Při výběru bude kladen důraz na ražby, které dokládají specifika daného města, nebo na známky charakteristické pro určitou oblast.
Karlovy Vary jsou z pohledu numismatiky nesporně zajímavým městem. V letech 1848–1849 zde byla vydána nouzová převážně papírová platidla, jež měla kompenzovat přechodný nedostatek drobného oběživa. K další emisi nouzových platidel v Karlových Varech došlo za 70 let po v yhlášení Československé republiky. Vydání papírových nouzovek s datem 10. 11. 1918 mělo politický podtext a signalizovalo do světa příslušnost Karlových Varů k provincii Deutschböhmen provolané 29. října 1918. Papírová nouzová platidla z obou v ýše zmíněných období byla opakovaně uveřejňována a jsou tak sběratelům dobře známá. V Karlových Varech se užívaly i některé druhy účelových známek, kterým však na rozdíl od karlovarských nouzovek byla dosud věnována minimální pozornost. Vydala je pohostinská a lázeňská zařízení, podniky, obchodníci, konzumy i jednotlivci. Zastavme se u některých karlovarských ražeb blíže.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (17) Dynamika neurozených
S mírným zjednodušením se dá říci, že 19. století patřilo „třetímu stavu“ – měšťanstvu.
V Českých zemích to bylo patrné zejména v druhé polovině století. Příčinou jistého zpoždění, proti jiným evropským zemím, byla nutnost překonat provincializmus, do kterého se Čechy a Morava dostaly v rámci monarchie v předchozím období. Ve změněné společenské atmosféře se měšťanstvo rychle stávalo vůdčí silou národní emancipace. Z českých měšťanských rodů pocházela řada významných osobností české politiky, vědy a kultury. Jen solitérně zde nacházíme zástupce šlechty. Centry této nové společenské dynamiky byla města.
Budějovický krejčí Joachim Schmid v rozpacích převracel v prstech medaili krajinské výstavy otevřené roku 1884. „Pěkná, ano, hlavně ty figury, co ukazují všechna řemesla. I městský znak na druhé straně je jak má být. Ale co ten dvojjazyčný nápis. Nevím, nevím, jestli těm
Čechům nějak moc neustupujeme. Aby se nám to nakonec nevymstilo.“ Medaile ale měla úspěch a mnoho návštěvníků si ji vezlo domů, aby jim i po létech výstavu v Českých Budějovicích připomínala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ