Povyražení s pokušitelem Od antiky do Těšína
Výstava komiksů a replik historických mincí Petra Souška předstauje humorně pojatou historii mincí v kreslené formě propletenou pokušením.
Dějinami peněz od nejstarších dob, od prvních míncí světa přes antiku – Řecko, Kelty, Řím – až po historii mincí ražených na území českých zemí provází fiktivní postavička Pokyho. V Muzeu Těšínska můžete tuto unikátně pojatou výstavu vidět až do ledna 2014.
Před pár léty mě kastelán kroměřížského zámku Ing. Martin Krčma požádal o zhotovení komixové výstavy pro mincovnu v Kroměříži. Velmi si přál, aby komixem prováděla nějaká figurka. Součástí výstavy je moravský denár z 12. století na němž je podivná hlava a okolo opis SATANAVS – to je tedy náš našeptávač špatností, Satan, pokušitel, Pokušitel, zkráceně Poky – komixová figurka nabadájící lidi ke vzniku prvních mincí a následně k jejich šizení na ryzosti drahého kovu, hmotnosti. Dáblík posedlý mincováním...“ vysvětluje Petr Soušek, odkud se vzal nápad na takové zpracování numismatického tématu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
Úvod do grošového období (9) Čištění, patinování a konzervace mincí
Součástí vědomostí sběratele mincí grošového období by měla rozhodně i znalost, jak se o mince starat, aby neztratily svou autentičnost, nebo abychom je neopatrným zacházením neponičili.
Ke každému materiálu se kvůli jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem musíme chovat jinak. Následující řádky popisují podrobně jak na to.
Zlato
Zlato těžko oxiduje, a protože většina zlatých mincí byla vyražena z kvalitního a téměř čistého kovu, odolávají úspěšně chemickým vlivům jak půdy či vody (a to i mořské), tak i vlivům atmosférickým. Přec ale existuje jedna nepříjemná povrchová vada čas od času se vyskytující na zlatých ražbách. Bývá označována jako tzv. červená rez. Průvodním jevem výskytu této rzi je přepálení zlata – jeho vystavení vysoké teplotě (například při požárech). Hlavní příčinou tohoto jevu je přítomnost mědi v mincovní slitině takto postižených mincí. Protože měď za vysokých teplot snáze oxiduje, stačí i její nepatrné množství, ve kterém přichází v kovu zlatých ražeb, aby přešla do podoby nižšího kysličníku mědi – kysličníku měďného (Cu2O). Ten pak nepříjemně přikrášlí povrch mincí červenými skvrnkami.
Kysličník měďný je značně stálý, a proto je i jeho odstranění z povrchu zlatých mincí problematické. Nejvhodnější bývá odstranit skvrny roztokem manganistanu draselného (KMnO4), okyseleným kyselinou sírovou, opatrným nanášením skleněnou tyčinkou na postižená místa. Jindy se zase užívá k vyčištění spáleného zlata kyseliny solné, nebo boraxu (tetraboritan sodný).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
