Dražba č.07003 probíhající od 14/3/2017 do 26/3/2017- Dražený titul: 1968 - Proof - 50 Kčs

DRAŽBA #07003 - 1968 - Proof - 50 Kčs - Vznik Československa

POLOŽKA

DRAŽBA

Číslo dražby:	# 07003
Zahájení dražby:	14.03.2017
Dražba končí:	26.03.2017
Vyvolávací cena:	4900,00 Kč
Dosažená cena:	4900,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	5300,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	4900,00 Kč
Příhozů:	0

TATO DRAŽBA JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: Imrich Svitana, Ján Zoričák, Jiří Harcuba

průměr: 37 mm
hmotnost: 20 g
ryzost: 900/1000 Ag

provedení Proof - 2000 ks
Pouze v sadě mincí

STAV

originální balení s pečetí

VÍTE, ŽE:

Mince předních evropských zemí ze zlata a stříbra. Prohlédněte si výběr nejzajímavějších titulů Belgie. Zahraniční zlaté a stříbrné mince jsou vhodnou formou investice a u sběratelů jsou velmi oblíbené. Vyberte si z naší nabídky zahraničních mincí.

PŘÍHOZY V DRAŽBĚ #07003

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ AUKCE TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
7737	18.02.2018	2450,00 Kč	2451,00 Kč
7602	10.12.2017	2450,00 Kč	2450,00 Kč
7564	15.11.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
7411	23.07.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
7335	18.06.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
7256	21.05.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
7136	23.04.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
7003	26.03.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
6875	26.02.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
6773	29.01.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
6662	01.01.2017	4900,00 Kč	4900,00 Kč
6564	04.12.2016	4900,00 Kč	4900,00 Kč
6467	03.11.2016	4900,00 Kč	4900,00 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ

Platina

Když Španělé začali těžit zlato v Kolumbii, povšimli si zvláštního šedobílého kovu, nacházejícího se ve zlaté rudě. si našla cestu do Evropy a stala se kovem padělatelů a klenotníků. Carské Rusko se pokusilo využít sibiřské „bílé zlato“ k ražbě oběživa ale platina zůstala nadále pouze průmyslovým kovem a až od 70. let 20. století se začala využívat pro ražbu pamětních a investičních mincí.

, kov padělatelů
Původní obyvatelé Jižní Ameriky používali platinu smíchanou se zlatem k výrobě ozdob a předmětů dávno před španělskou kolonizací. V Andách se nacházela bohatá naleziště různých kovů a minerálů. Nejdůležitějším nalezištěm platiny bylo území Chocó v Pacifické Kolumbii, malá naleziště byla i na jihu Kolumbie a na severu Ekvádoru. Pro Španěly byl neznámý kov, označovaný jako „platina del Pinto,“ tedy „malé stříbro řeky Pinto“ (v píscích této řeky se platina hojně nacházela), pouhou komplikací při těžbě zlata a neměli pro něj další v yužití.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

ZAJÍMAVÉ RAŽBY z Aukce 11, Macho & Chlapovič

11. aukce společnosti Macho & Chlapovič přinesla tradičně mnoho zajímavých kousků.

Proběhla ve dnech 14.-15. listopadu, takže výsledky jsme bohužel do doby uzávěrky doložit nemohli. Přinášíme tedy alespoň náhled zajímavých položek.

Mincovna Praha
Ražba českých dukátů v období vlády Ferdinanda I. představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české raně novověké numismatiky. České země chudé na zdroje přírodního zlata neposkytovaly panovníkovi dostatek suroviny pro výrobu zlatých mincí. V zemi naopak bohaté na zdroje stříbra představovala proto ražba dukátů pouze doplňkový zdroj panovníkových příjmů. Přestože v Kutné Hoře fungovala velmi výkonná a dobře vybavená mincovna, zlaté dukáty byly již za Jagellonců raženy výhradně v Praze. Objem ražby byl přitom tak malý, že prameny vůbec nezmiňují existenci pražské mincovny. Patrně se tak dělo v některé z pražských zlatnických dílen. Tato praxe se udržela i za vlády Ferdinanda I.. Teprve v roce 1539 byla v Praze zřízena mincovna, do které byla nečetná ražba dukátů přenesena. Ta však neměla dlouhého trvání – již v roce 1547 byla pro neuspokojující hospodářské výsledky mincovna zrušena. A s ní pravděpodobně ustala i ražba dukátů. Alespoň písemné prameny o ražbě zlata až do počátku šedesátých let 16.století zcela mlčí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

SLITEK MUSÍ MÍT SÉRIOVÉ ČÍSLO
Každý slitek tak může být vždy jednoznačně identifikován. Podobně jako u číslovaných bankovek, lze následně i u investičních zlatých slitků sledovat jejich původ a transakce s nimi prováděné. Číslo musí být vyraženo přímo do slitku. Uvedení identifikačního čísla na přiloženém certifikátu není z hlediska zákona o DPH dostačující. Neoznačený slitek nemůže být od DPH osvobozen.

INVESTIČNÍ ZLATO NENÍ ZATÍŽENO DANÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Tento fakt dělá z investičního zlata naprosto jedinečnou komoditu. Zlato jsou tak jediné reálné aktiva, osvobozené od daně. Své finanční prostředky proto můžete převést na investiční zlato bez daňové penalizace. Pro zlato je to obrovská přednost. Proto lidé investují do zlata raději než do stříbra, diamantů, starožitností, umění, obrazů nebo nemovitostí. Ty všechno jsou zatíženy DPH ve výši 21 procent.

RYZOST INVESTIČNÍHO ZLATA
Zákonem je stanovena minimální ryzost investičního zlata. Mince nebo slitky s nižší, než předepsanou ryzostí nemohou být za investiční zlato ani označovány, ani nemohou být prodávány bez DPH. U mincí je předepsaná ryzost nižší s ohledem na tradiční historické ražby. Moderní investiční zlaté mince mají stejně jako slitky nejvyšší ryzost, t.j. obsahují 99,99 procenta zlata

TROYSKÁ UNCE NENÍ UNCE
Troyská unce představuje hmotnost odpovídající 31.1 gramům v metrické soustavě. Označuje se zkratkou Oz. Je nejrozšířenější měrnou jednotkou ve světě investičního zlata. Zejména pak co se týká investičních zlatých mincí. Ty se razí obvykle právě ve hmotnosti jedné troyské unce a jejich částí. Poloviny, čtvrtiny a desetiny. I cena zlata na burze se udává vůči jedné Oz. Prostá unce však má hmotnost pouze 28 gramů. Proto je slovo troyská u nás důležité!