Zlato Slevoskop

DRAŽBA #03202 - 1984 - b.k. - 100 Kčs - Matej Bel

DRAŽBA

Číslo dražby: #  03202  
Zahájení dražby: 06.08.2013  
Dražba končí:
 
19.08.2013
 
 
Vyvolávací cena: 220,00 Kč  
Dosažená cena: 220,00 Kč  
Cílová cena (kup teď):
 
450,00 Kč
 
 
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 220,00 Kč  
Příhozů: 0  
   


TATO DRAŽBA JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: Ján Kulich

průměr: 29 mm
hmotnost: 9 g
ryzost: 500/1000 Ag

provedení b.k.


VÍTE, ŽE:

Investiční stříbro nabízíme jak ve formě mincí, tak i v podobě stříbrných ingotů.

PŘÍHOZY V DRAŽBĚ #03202

Na tuto aukci zatím není přihazováno



STARŠÍ AUKCE TÉTO POLOŽKY

# Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
5269  17.08.2015  120,00 Kč 137,00 Kč
5138  20.07.2015  150,00 Kč 150,00 Kč
3968  28.04.2014  100,00 Kč 121,00 Kč
3897  14.04.2014  100,00 Kč 200,00 Kč
3630  09.12.2013  195,00 Kč 201,00 Kč
3559  25.11.2013  195,00 Kč 196,00 Kč
3453  28.10.2013  200,00 Kč 200,00 Kč
3376  14.10.2013  200,00 Kč 200,00 Kč
3307  16.09.2013  210,00 Kč 210,00 Kč
3202  19.08.2013  220,00 Kč 220,00 Kč
3142  19.08.2013  80,00 Kč 81,00 Kč
3047  22.07.2013  90,00 Kč 90,00 Kč
2938  08.07.2013  150,00 Kč 151,00 Kč
2890  24.06.2013  170,00 Kč 170,00 Kč
2847  24.06.2013  120,00 Kč 120,00 Kč
2735  27.05.2013  120,00 Kč 120,00 Kč
2643  13.05.2013  180,00 Kč 181,00 Kč
2550  29.04.2013  180,00 Kč 200,00 Kč




ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karlův most
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky

Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.

Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).

Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.

Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



Ze světa kovových známek (20) Známky se znaky měst

Městskými znaky jsou poměrně vzácně opatřené ražby vydané městy nebo komunálními organizacemi, kupříkladu městskými střelci či hasiči.

Instituce a zařízení, které byly městem zřízeny a spravovány, např. nemocnice, městské kuchyně a polévkové ústavy, lázně a plovárny, organizace řídící provoz mostů, dopravní podniky a podobně, pokud užívaly známky, nahrazovaly někdy městským znakem údaj o jejich provenienci. Měšťanské pivovary založené společenstvy právovárečných měšťanů mívaly na svých pivovarských známkách městský znak vyobrazený rovněž. Zastavme se u některých zajímavých známek s městským znakem blíže.

S městskými znaky se setkáváme již v 16. století na známkách pražských měst – Starého Města (obr. 1), Nového Města a Malé Strany (obr. 2). Účel známky Starého Města s literou S a letopočtem 1585 není jasný. Identické razidlo se staroměstským znakem bylo užito u podobných známek s literami B a H a také s rubní legendou SIGNVM INDVLTAE SERVITVTIS, což lze přeložit jako znamení splněné povinnosti či služby. O jakou povinnost šlo, není známo. Novoměstská ražba s legendou SIGNVM CONSESAE LIBERTATIS, v překladu znamení udělené svobody, byla propustkou městskou branou. Známka s malostranským znakem a českou legendou ZNAMENI SNEMOWNIHO SNESENI LETA 1585 pravděpodobně potvrzovala účast na hlasování sněmu 1585.
Po sjednocení čtyř pražských měst roku 1784 se začal užívat znak Starého Města v podobě po jeho polepšení Ferdinandem III. v roce 1649 za statečný odpor Pražanů švédské armádě. V této podobě byl užíván i po přistoupení dalších městských části až do zániku Rakousko-Uherska. V počátečním období první republiky 1918-19271 byl užíván znak hl. města Prahy zbavený habsburských emblémů a klenotů, ponechána byla jen obrněná paže s mečem v bráně. Tyto změny pražského znak dokumentují ražby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích založeného v roce 1897 (obr. 3, 4).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.