V Evropě se dochovalo jen velice málo středověkých korunovačních korun, které skutečně sloužily svému účelu. Česká Svatováclavská koruna, klenot nevyčíslitelné hodnoty a zároveň jeden ze symbolů české státnosti, mezi nimi vyniká. A to nejen velikostí drahokamů, ale i celkovou kvalitou uměleckého zpracování. Koruna je symbolem našeho státu i naší měny. Jednu z mála replik Svatováclavské koruny můžete obdivovat v sídle Pražské mincovny.
Svatováclavská koruna
Aktuální umístění repliky Svatováclavské koruny: Zlatovna a.s., Brno
PRAHA
Vchod z ul. Celetná, vedle Prašné brány.
Pražská mincovna a.s.
budova Obecního domu
U Prašné brány č. 2
110 00 Praha 1
tel.: (+420) 222-322-122
e-mail:prasna-brana@prazska-mincovna.cz
Po-Pá: 10.00 - 17.00
So-Ne: ZAVŘENO.
SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA V PRAZE
Prodejní galerie Pražské
mincovny se nachází v prostorách Obecního domu.
Byla otevřena v pondělí 6. května 2013. Návštěvníci zde mohou vidět zlatou a stříbrnou produkci Pražské mincovny, která vznikala po dobu sedmi let od zahájení ražby.
Návštěvníci, kteří si přijdou prohlédnout umělecké ražby, jsou navíc odměněni tím, že si mohou prohlédnout přesnou repliku Svatováclavské koruny, symbolu naší státnosti, ale i naší měny a mincovnictví.
Tu pro Pražskou mincovnu vytvořil turnovský zlatník Jiří Urban.
Vchod ke koruně najdete hned vedle Prašné brány.
Svatováclavskou korunu nechal zhotovit Karel IV. pro svou připravovanou korunovaci na českého krále. Arcibiskup Arnošt z Pardubic ji tomuto výjimečnému panovníkovi na hlavu usadil 2. září 1347 ve svatovítské katedrále a potvrdil ho tak hlavou království.
"Léta páně 1347….se pan Karel, král římský, vrátil z Tyrol do
Prahy a byl s převelikou radostí uvítán od knížat, urozených,
prelátů i duchovenstva a lidu a v nejbližší neděli před
svátkem Narození blahoslavené Panny Marie ( 2. září ) byl
spolu se svou manželkou, paní Blankou, ctihodným panem
Arnoštem, prvním pražským arcibiskupem, šťastně a slavnostně
korunován, on na krále a ona na královnu v Království českém.
I byl postaven dům pro hostinu v městě pražském, na tržišti u
svatého Havla, ověšen čalouny a hedvábnými látkami a všichni
byli nádherně obslouženi. V ten den přišli páni Království
českého každý podle svého stavu a vykonávali na krytých ořích
své úřady novému králi a posluhovali, jak bylo zvykem, u
stolu. A po smutku, jejž měli pro smrt krále Jana, zavládla z
této korunovace mezi lidem veliká radost.
Král pak
daroval korunu, jíž sám byl korunován, svatému Václavu, aby
byla v určených dnech v Pražském kostele vkládána na jeho
hlavu a ustanovil, že všichni čeští králové, jeho nástupci,
mají být korunováni touto korunou a mají ji užívat jen v den
své korunovace a týž den ji uložit na noc do pražské
sakristie, a to pod trestem vyobcování z církve, který by pro
to vynesl pan papež."
Beneš Krabice z Weitmile k roku
1347
Svatováclavská koruna váží přesně
2358 gramů a její torzo je vyrobeno ze
zlata o čistotě 21 až 22 karátů. Existuje
teorie, že se jedná o přepracovanou
přemyslovskou čelenku, protože výzkumy
potvrdily, že koruna je z části
mnohem staršího data.
Kapitolou samou o sobě je výzdoba a tvar této cenné památky. Na jejím vrcholu je umístěn kříž, v němž se údajně nacházel trn z útrpné koruny Ježíše Krista. Sám Karel IV. byl znám jako znalec mystických tradic a výběr kamenů, kterým jsou přisuzovány specifické vlastnosti, proto nebyl náhodný. Můžeme předpokládat, že se na něm král osobně podílel.
Korunu zdobí safíry, červené spinely, perly, rubíny a smaragdy, rozmístěné tak promyšleným způsobem, že připomínají buddhistické mandaly. Centrální kámen na čelní straně koruny byl dlouhá staletí považován za rubín, výzkum s pomocí moderních technologií ale přinesl v roce 1998 překvapivé zjištění, že se ve skutečnosti jedná o rubelit. Zůstává záhadou, jak se do Prahy tento kámen ve 14. století dostal. Odborníci totiž nevylučují, že pochází až z oblasti dnešního Afghánistánu. I další kameny zřejmě doputovaly do Evropy z Orientu. Drahokamy jsou upravené pouze minimálně a v podstatě zachovávají svůj původní tvar.
„Každý drahokam na Svatováclavské koruně má svoji symboliku. Například spinely přinášely panovníkovi ochranu, rubín představuje výraznou mužskou energii a boj se zlem, smaragd je zase poslem moudrosti a bezpodmínečné lásky,“ vysvětlují odborníci, kteří se významy kamenů dlouhodobě zabývají. Mnozí lidé věří, že koruna vyzařuje harmonickou léčivou energii: právě díky skladbě a promyšlenému rozmístění vzácných kamenů.
