DRAŽBA #02023 - 1985 - b.k. - 100 Kčs - Helsinská Konference

Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev

Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.

Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako výdělková a hospodářská společenství.

Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách ovládaných podnikateli3.

Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012