DRAŽBA #06192 - 2000 - Proof - Václav II Pražské groše

Výrobní defekty na mincích (2)

V první části této mini série byly popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince.

Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Cílem bylo vytvořit jakousi informační základnu, na kterou bude navázáno v dalším textu.

Výrobní defekty postřehnutelné na mincovních ražbách mohou mít řadu rozdílných podob. Tyto chyby v mincovně vznikaly v různých etapách výrobního procesu a mají řadu příčin. Jak bylo uvedeno na úvod I. části tohoto pojednání (viz časopis M&B 5/2014) skládalo se mincovní dílo ze tří základních fází. Zastavme se u prvních dvou – přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání) a mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení). Vady vzniklé během přípravy mincovního kovu jsou dány zpravidla nedokonalostí tavby, postupů čištění a odlévání mincovního kovu. Svůj vliv měly i do jisté míry omezené možnosti dostupných kontrolních metod. Důležité také bylo nastavení kritérií pro hodnocení finálního výrobku, tedy vymezení toho, co ještě nebylo důvodem k vyřazení mince mezi vadné kusy (zmetky). Z dochovaného numismatického materiálu je dobře patrné, jak asi mohla tato kritéria vypadat. Vše samozřejmě záviselo také na době, kdy se ražba realizovala.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.