Dražba č.00883 probíhající od 31/10/2011 do 14/11/2011- Dražený titul: Zodiac Series Střelec

Úvod do grošového období (6) České mincovnictví grošové doby (2)

V období husitské revoluce ustává ražba pražských grošů. Přestože z kutnohorské mincovny vychází ještě několik let po smrti krále Václava IV., děje se tak de facto ilegálně z původních razidel se jménem a titulem zesnulého krále.

Zrno (obsah drahého kovu) jak grošů, tak i drobných peněz se čtyřrázem, které se nyní stávají prakticky jedinou domácí mincí, se záhy povážlivě snižuje tou měrou, že kronikáři brzy mluví o groších a penězích „z půhé mědi ražených“. V letech 1420 a 1421, kdy monopolní královskou mincovnu v Kutné Hoře ovládala strana katolická, razili husité svoji drobnou minci také v Praze.
Pro ražbu drobné mince i pražských grošů v počátcích revoluce použili husité zkonfiskovaného stříbrného majetku včetně církevních kalichů. Nedostatek kvalitního kovu a soustavná potřeba peněz si vynutila vydání prvních kreditních platidel (mince bez vnitřní hodnoty) – tzv. flútků. Kronikář o tom zaznamenal: „… A potom, když se jim stříbra nedostávalo, dělali peníze z půhé mědi... a těm říkali flútky.“
Špatná jakost husitských grošů se stala příčinou vybíjení speciálních značek – tzv. kontramarek na kvalitní groše. Tyto kontramarky začala přidávat na pražské groše jihoněmecká města jako označení pro bernou minci při městských trzích. Záhy se k nim připojila i další města zejména bavorsko-švábského a westfálského mincovního okruhu. Dnes známe na 240 kontramarek, jež nesly většinou podobu stylizovaného městského znaku a byly do plochy grošů vybíjeny jako drobné punce. Nezřídka lze najít i groš s několika – 2, 3 i více vybitými kontramarkami, jak jej označilo postupně za bernou minci několik měst. Za zvláštnost můžeme v tomto směru označit kontramarky moravských měst Jihlavy (ježek – Jihlava = německy Iglau = v doslovném překladu Ježkov) a Brna (orlice – městský znak).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA S DPH NEBO BEZ?
Svatováclavská koruna je stejně jako mnoho uměleckých předmětů vyrobena ze zlata vysoké ryzosti, splňující zákonné požadavky. Protože se však nejedná ani o platnou minci, ani o slitek z akreditované rafinérie, probíhal by její případný prodej s daní. Proto si pamatujte, že ne všechno zlato může být obchodováno legálně bez DPH.

PREMIUM. OBCHODNÍ PŘIRÁŽKA K CENĚ MINCÍ
Premium má obdobnou funkci jako poplatky u investičních fondů. Rozhodnete-li se nakoupit ty nejmenší zlaté investiční mince o váze 1/20 nebo 1/10 Oz, počítejte s tím, že navýšení ceny bude na úrovni 20ti procent. S nižším navýšením můžete investiční mince pořídit pouze pokud koupíte mince přímo o váze 1 Oz. Při prodeji těchto mincí se výkupní cena zlata pohybuje pod aktuální cenou zlata. Opět platí, že za drobné mince dostanete míň než za větší.

SPOŘENÍ DO ZLATA JE HAZARD
Spoření do zlata představuje nejrizikovější typ obchodu se zlatem. Velmi často se jedná pouze o zástěrku podvodných obchodů fungujících na principu 'Ponziho schéma'. I když se prezentuje jako finanční produkt a slibují svým klientům zhodnocení, o finanční produkt se nejedná a banky jej nenabízí. Z pohledu zákona se jedná o komoditu (věc) prodávanou na splátky. Proto provozovatelé takových služeb nepodléhají kontrole ČNB.

SPOTOVÁ CENA. SPOT PRICE.
Spotová cena je tedy cena platná právě v ten okamžik, kdy ji věnujete svoji pozornost.

Číslo dražby:	# 00883
Zahájení dražby:	31.10.2011
Dražba končí:	14.11.2011
Vyvolávací cena:	1330,00 Kč
Dosažená cena:	1330,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	1495,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	1330,00 Kč
Příhozů:	0

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9488	27.03.2023	900,00 Kč	900,00 Kč
9005	04.11.2020	900,00 Kč	900,00 Kč
8948	08.07.2020	900,00 Kč	900,00 Kč
883	14.11.2011	1330,00 Kč	1330,00 Kč
811	19.09.2011	1330,00 Kč	1330,00 Kč

DRAŽBA #00883 - Zodiac Series Střelec

Úvod do grošového období (6) České mincovnictví grošové doby (2)

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .