Andrej Kmeť – 100. výročie úmrtia b.k.

Averz (lícní strana):
Na líci mince sú v kompozícii štylizovanej mohyly v tvare písmena M, symbolizujúceho múzeum a Muzeálnu slovenskú spoločnosť, zobrazené atribúty muzeálnej zbierkovej činnosti. Gotické prvky architektúry symbolizujú mimoriadnu hodnotu kultúrneho dedičstva siahajúceho do vzdialenej minulosti, hodiny sú symbolom plynutia času, drevenica a starý kríž z cintorína zastupujú dedinskú architektúru. Názov štátu SLOVENSKÁ REPUBLIKA je v opise pri hornom okraji mince a pod ním je štátny znak Slovenskej republiky. Označenie nominálnej hodnoty 200 Sk je v spodnej časti mincového poľa. Rok vydania 2008 je umiestnený pri pravom spodnom okraji mince a pod ním je iniciálka priezviska autora výtvarného návrhu Štefana Novotného N a značka Mincovne Kremnica

Reverz (rubová strana):
Na rube mince je v strede mincového poľa zobrazený portrét Andreja Kmeťa, v pravej časti doplnený fragmentmi predmetov z jeho zberateľskej činnosti. Pri ľavom okraji je v opise meno a priezvisko ANDREJ KMEŤ a pri pravom okraji sú letopočty jeho narodenia a úmrtia 1841 – 1908.

PODROBNOSTI K Andrej Kmeť – 100. výročie úmrtia b.k.

Andrej Kmeť

Andrej Kmeť (19. 11. 1841 – 16. 2. 1908) – kňaz, národovec a vedec amatér – botanik, archeológ, etnograf a múzejník, je jedným z posledných polyhistorov slovenských národných dejín. Patril k popredným predstaviteľom a organizátorom vedeckého a kultúrneho života a je považovaný za zakladateľa slovenského múzejníctva.

Bol iniciátorom založenia Muzeálnej slovenskej spoločnosti v Turčianskom Sv. Martine (1893) a jej prvým a doživotným predsedom. Zaslúžil sa o výstavbu prvej budovy Slovenského národného múzea v Turčianskom Sv. Martine (1906 – 1907). Múzeu daroval množstvo zbierok, z ktorých k najcennejším patria herbár obsahujúci viac ako 77 tisíc položiek a kostrové pozostatky mamuta. Je autorom množstva popularizačných i odborných článkov a knižných prác. Zaujímal sa o etnografiu, folkloristiku a slovenské ľudové umenie propagoval aj v zahraničí. Najväčšie úspechy dosiahol v botanike a jeho meno nesú viaceré ním objavené rastliny. Bol členom niekoľkých domácich a medzinárodných vedeckých spoločností.

Andrej Kmeť - Pamätná strieborná minca

Na líci mince sú v kompozícii štylizovanej mohyly v tvare písmena M, symbolizujúceho múzeum a Muzeálnu slovenskú spoločnosť, zobrazené atribúty muzeálnej zbierkovej činnosti. Gotické prvky architektúry symbolizujú mimoriadnu hodnotu kultúrneho dedičstva siahajúceho do vzdialenej minulosti, hodiny sú symbolom plynutia času, drevenica a starý kríž z cintorína zastupujú dedinskú architektúru. Názov štátu SLOVENSKÁ REPUBLIKA je v opise pri hornom okraji mince a pod ním je štátny znak Slovenskej republiky. Označenie nominálnej hodnoty 200 Sk je v spodnej časti mincového poľa. Rok vydania 2008 je umiestnený pri pravom spodnom okraji mince a pod ním je iniciálka priezviska autora výtvarného návrhu Štefana Novotného N a značka Mincovne Kremnica.

Na rube mince je v strede mincového poľa zobrazený portrét Andreja Kmeťa, v pravej časti doplnený fragmentmi predmetov z jeho zberateľskej činnosti. Pri ľavom okraji je v opise meno a priezvisko ANDREJ KMEŤ a pri pravom okraji sú letopočty

Doporučujeme:
- Další informace o minci
- Informační leták (PDF soubor)

200 Sk Andrej Kmeť – 100. výročie úmrtí

Andrej Kmeť (19. 11 1841 – 16. 2. 1908) – slovenský archeolog, geolog, paleontolog, historik, botanik a etnograf. Římsko-katolický kněz. Zakladatel moderní slovenské muzeologie.

Andrej Kmeť se narodil v početné rodině kováře v obci Bzenica. Základní školu absolvoval v blízké vesnici Žarnovická Huta, poté nastoupil na piaristické gymnázium v Banské Štiavnici, kde se vyučovalo německy. Po ukončení šesté třídy pokračoval další dva roky ve studiu v Trnavě. V září 1861 pak odešel do Ostřihomi, kde vystudoval teologii a byl vysvěcen za kněze. Právě v Ostřihomi se začalo formovat jeho národní cítění, pod jehož vlivem začal později prosazovat slovenský jazyk do škol.

Po studiích nastoupil v roce 1865 jako kaplan do Senohradu a po třech letech se stal farářem v Krnišově. V obou obcích založil církevní knihovny a ovocné sady, působil jako organizátor kulturního života, šířil osvětu mezi zemědělci a pěstiteli. Spektrum jeho zájmu bylo velmi široké: sbíral minerály, vytvářel herbář (obsahoval více než 72 000 položek, z toho bylo 6 tisíc růží), studoval slovenské názvosloví, folklor a tradice.

Své poznatky často publikoval v různých tehdejších periodikách.

V roce 1878 byl přeložen do obce Prenčov. Okouzlen tamní přírodou se začal ještě vášnivěji zabývat botanikou, která ho oslovila už za studií. Zvláštní pozornost věnoval vrcholu Sitno a jeho okolí. Lokalita je známá bohatým výskytem různých druhů rostlin, ale též archeologickými nálezy, jejichž původ sahá až do pravěku. Z období působení v Prenčově pochází i Kmeťovo významné dílo Veleba Sitna. Jeho zásluhou byla roku 1895 založená Muzeální slovenská společnost, jíž se stal předsedou. Mezi Kmeťovy kuriózní nálezy patří i kostra mamuta, kterou věnoval Slovenskému národnímu muzeu. Andrej Kmeť je pochován na Národním hřbitově v Martině. Jeho památku připomíná kamenná mohyla s křížem.

REGISTRACE NA ŽÁDANKU.
Získejte vzácné mince do své sbírky. Starosti nechejte na nás.
(Dejte na žádanku mince, které vám chybí. S námi můžete získat i vyprodané vzácné a žádané tituly.)

Co je to "Žádanka"?

Poptávka, žádanka, nebo taky chyběnka je nezávazná poptávka konkrétní mince. Sběratelé kteří chtějí doplnit svou sbírku titulem, který je již vyprodán nebo je vzácný musí jejímu shánění věnovat hodně času a značné úsilí. Vyplněním žádanky přenesete tuto činnost na nás.

Mince, které nejsou skladem mají místo ceny uveden symbol a vedle něj text "Na žádanku". Kliknutím na tento text minci zapíšete do svého seznamu žádanek. Jako registrovaní uživatelé si můžete svůj seznam žádanek kdykoliv prohlédnout, doplnit, nebo z něj odstranit minci kterou jste již získali.

V případě, že mince o kterou máte zájem je skladem a nabízíme ji k prodeji, systém Vám automaticky zašle zprávu na Vaši e-mail adresu. Vy se pak můžete rozhodnout zda budete mít o minci za tuto cenu zájem, a případně si ji objednat obvyklým způsobem.

Uvedením mince do seznamu žádanek se nezavazujete k jejímu odběru.

Individuální žádanky.
Žádanku můžete vyplnit i na minci která na našich stránkách není vůbec uvedena. Nemá kód, ani nemá popis. Takové žádance říkám individuální žádanka. Individuální žádanky se liší především tím, že dostupnost v nich uvedených mincí není sledována automaticky počítačem, ale průběžně operátorem našeho e-shopu.
Svou individuální žádanku můžete vyplnit na této stránce.

Časté otázky:

Jak získáte minci, která mi chybí?
Výkupem ze soukromých sbírek. Tak jak noví sběratelé začínají, tak i jiní se sbíráním končí. Z nejrůznějších důvodů ruší své sbírky a nabízí nám je k odprodeji. Nejčastěji jde o prodej dědictví. Tímto způsobem se vrací do oběhu i velmi vzácné tituly, které sběratelé považují za skutečné skvosty a sami by je na burze nikdy nenabízeli.

V čem je žádanka na serveru Zlatemince.cz výhodnější?
Je zpracovávána elektronicky. Každý záznam je evidován a zatříděn. Obrátí-li se na nás majitel mincí s nabídkou odprodeje, víme rychle kdo má o tuto minci zájem. Naše adresa navíc patří mezi nejnavštěvovanější a poptávek i nabídek zpracováváme velké množství.

Jak dlouho poptávka platí?
Trvale. Vaše poptávky evidujeme do té doby dokud Vám danou minci nezajistíme, nebo dokud ji sami neodvoláte.

Jak rychle mi žádanou minci zajistíte?
Pokud poptáváte mince, které jsou vyprodány nebo jsou opravdu vzácné, obrňte se trpělivostí. Plnění poptávek nelze provést dříve než nám žádanou minci nabídne k výkupu jiný sběratel.

Bílý groš Lucie Kadnerové z roku 1585 Mince se zpochybněnou existencí

Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

Při studiu nejnovějšího zpracování problematiky jáchymovských ražeb druhé poloviny 16. století, tzn. I. dílu publikace Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb 1519/1520-16191, jsem v souvislosti s dohledáváním jedné, zdá se, unikátní jáchymovské ražby2 objevené v soukromé sbírce, náhodně narazil na podle mého názoru neobvyklou poznámku při citaci literatury, u které bych se chtěl chvíli zastavit. Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

V publikaci L. Nemeškala a P. Vorla Dějiny jáchymovské mincovny... je v kapitole o bílých groších císaře Rudolfa II. na straně 238, tab. 30, položka 10a u bílého groše Lucie Kadnerové z roku 1585 ve sloupci s odkazy na literaturu uvedeno, cituji: „(r. 1585 Kádn. neověřen, uv. Hal. 403 ze soukromé sbírky; existence nelogická)“. Přitom v kapitole o malých groších na straně 240, tab. 31, položka 10 je malý groš s letopočtem 1585 Lucie Kadnerové uveden bez poznámky o logice existence této mince. V citaci literatury je stručně uvedeno: „Hal. 407“. Pochopitelně mě zajímalo, proč u dvou mincí se značkou Lucie Kadnerové z roku 1585 i když dvou různých nominálů tomu tak je. Rozdíl je v tom, že u malého groše Ing. Halačka ve své práci o mincích zemí Koruny české3 cituje popis královédvorského nálezu z roku 1926 zpracovaný dr. Šůlou v roce 1983 (viz. Numismatický sborník ČSAV XVI/1983, J. Šůla, Pět tolarových nálezů ze severovýchodních Čech, Dvůr Králové nad Labem, o. Trutnov, strana 157), kdežto u bílého groše je v Halačkově práci v citaci pramenů uvedeno: soukromá sbírka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky

Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.

Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).

Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.

Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.

Proof:	Vyprodáno na žádanku
B.k.:	Vyprodáno na žádanku