AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlato Aukce

Aukce #02585 - 1949 - 0/0 - 100 Kčs 700. výročí vydání jihlavského horního práva

AUKCE

Číslo aukce: #  02585  
Zahájení aukce: 29.04.2013  
Aukce končí:
 
13.05.2013
 
 
Vyvolávací cena: 150,00 Kč  
Dosažená cena: 150,00 Kč  
Cílová cena (kup teď): 400,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 150,00 Kč  
Příhozů: 0  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel

průměr mince 31 mm
hmotnost 14 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1949 provedení b.k. - 1000000 ks


STAV

Stav mince 1/1. Oxidace.


VÍTE, ŽE:

Máte v práci kolegu, kterého chcete potěšit originálním dárkem? Každý den se vídáte v práci. Trávíte spolu podstatnou část pracovního týdne. Sdílíte společně své trable a úspěchy. Dobrý vztah je nezbytností. V průběhu celého roku se najde mnoho příležitostí dát kolegovi dárek.


ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Pat a Mat
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

JERUZALÉM ZE ZLATA

Budova Nejvyššího soudu

O řadě izraelských zlatých investičních mincí vydaných Izraelskou bankou (Bank Jisrael) jsem psal v číslech 6/2014 a 4/2015 tohoto časopisu. Řada se postupně doplňuje o nové mince s architektonickými památkami a skvosty Jeruzaléma. V loňském roce tuto řadu doplnila zlatá uncová mince v hodnotě 20 NIS, na jejímž reversu je vyobrazena budova Nejvyššího soudu.

Roku 1986 byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž na návrh budovy Nejvyššího soudu v Jeruzalémě. Soutěže se zúčastnilo mnoho významných architektů, mezi nimiž byli například americký Richard Meier nebo mexický architekt Ricardo Lagorreta. Soutěž nakonec vyhráli dva izraelští architekti Ram Karmi a jeho sestra Ada Karmi-Melamed. Po několikaleté výstavbě byla roku 1992 budova Nejvyššího soudu dokončena a slavnostně otevřena.

Dvacetišekelová mince má shodné parametry s předchozími mincemi této řady: Průměr 32 mm, hmotnost 31,1 g, ryzost 999/1000 Au a počet vydaných mincí 3600 kusů. Jako u předchozích mincí této řady je jednotný avers. V jeho horní části je státní znak Izraele. Pod ním je vyobrazení lva, který je symbolem Judska a izraelského kmene Juda. Reliéf lva je převzat z pečetítka pocházejícího z 8. století př. n.l. a nalezeného během vykopávek na Tel Megido.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.



LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)

Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...