Aukce #02711 - 1977 - b.k. - 50 Kčs

Aukce #02711 - 1977 - b.k. - 50 Kčs - Ján Kollár

POLOŽKA
1977 - b.k. - 50 Kčs - Ján Kollár

AUKCE

Číslo aukce:	# 02711
Zahájení aukce:	13.05.2013
Aukce končí:	27.05.2013
Vyvolávací cena:	220,00 Kč
Dosažená cena:	220,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	300,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	220,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: Andrej Peter

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 700/1000 Ag
provedení b.k.

STAV

Výrazná oxidace.

VÍTE, ŽE:

Pro chemika je diamant čistý uhlík stejně jako grafit. Pro klenotníka je surový diamant příležitostí stvořit nádherný šperk. Investor si cení dlouhodobého růstu cen diamantů, který mu přináší zisk. Pro každého je diamant tím nejcennějším dárkem.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karlův most

ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (1)

V posledních několika číslech našeho časopisu jsme pozornost věnovali librovému systému Severního Irska, Skotska, Velké Británie a některým souvisejícím monetárním systémům

(manská libra, guernseyská libra, libra jerseyská nebo libra svatohelenská).

Libra však byla vedle současných platných librových systémů (egyptská libra, sudánská libra) poměrně rozšířenou měnovou jednotkou, podobně jako dolar. Z pohledu historického má na rozšíření libry nemalý podíl období kolonizace (např. na území Afriky). Pokud bychom se měli zabývat touto problematikou detailněji, vydalo by to na knihu. Proto naše poznámky budou cíleny k nejvýznamnějším oblastem. Označení libra však není jednotné. Za obdobu libry je v literatuře1a-b často citována italská lira, maltská lira nebo lira turecká. Další jazykovou mutací pro libru je měna používané na Mallorce, tzv. lliura mallorquina (také mallorská libra). U stávajících systémů libry a monetárních historických librových celků je poměrně bohatá škála dílčích jednotek libry po decimalizaci (cent, mils, šilink, fils).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

Jan Žižka Vojevůdce očima medailéra

Posledních dvacet let můžeme sledovat zvláštní vztah naší společnosti k osobnosti Jana Žižky z Trocnova. Ateistická většina dnes Jana Žižku vcelku lhostejně míjí jako archiválii, která nemá dnešním lidem co říci.

Jen katoličtí konzervativci mají pořád jasno. Byl to lapka, zločinec, kacířa ničitel kulturních hodnot. Jeho památce v nedávné minulosti velmi uškodila glorifikace ze strany našich marxistických teoretiků. Ti z něj, pro své propagační účely, vyrobili vůdce revolučních mas, bojovníka proti církvi, svého historického předchůdce.

Ke katolickému soudu dodávám, že Žižkova krutost se rovnala krutosti jeho protivníků a obojí odpovídalo charakteru středověkého válčení. Ke komunistické interpretaci husitského hnutí poznamenávám, že husité byli skuteční boží bojovníci a Žižka sám byl neochvějně věřící křesťan, který by s ateisty neztratil ani slovo.

Vzhledem k tomu, že mluvíme o člověku 15. století, mohli bychom už dnes právem očekávat v hodnocení tohoto velkého husitského hejtmana nějaký konsensus. Ani podstatně větší národy si nedopřávají přepych obcházet největšího vojevůdce sv ých vlastních dějin. Jde však o osobnost, která polarizovala českou společnost již za svého života a od počátku vzbuzovala buď lásku, nebo nenávist. Obě strany si v ybíraly z Žižkova životopisu, ostatně dosti kusého, jen to, co se jim hodilo. Připomeňme si tedy několik detailů, které nám ho mohou přiblížit bez apriorních ideových soudů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY