Aukce #08280 - 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic

POLOŽKA
650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic

AUKCE

Číslo aukce:	# 08280
Zahájení aukce:	24.04.2019
Aukce končí:	05.05.2019
Vyvolávací cena:	700,00 Kč
Dosažená cena:	700,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	800,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	700,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Jiří Věneček
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limit provedení proof: 17000 ks
limit provedení b.k.: 9800 ks

VÍTE, ŽE:

Exkluzivní ražby s motivy od Blanky Matragi ze série Motýlí barvy. Stříbrné pamětní medailony o hmotnosti 1 oz s aplikací barev. Prohlédněte si naši nabídku ražeb s designem od slavné návrhářky.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

Ferdinand I. (V.)

Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba

Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.

Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky

Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.

Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.

O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY