Aukce #00699 - Tolar Marie Terezie z r. 1758

POLOŽKA
Tolar Marie Terezie z r. 1758

AUKCE

Číslo aukce:	# 00699
Zahájení aukce:	13.06.2011
Aukce končí:	27.06.2011
Vyvolávací cena:	1000,00 Kč
Dosažená cena:	1050,00 Kč (Nick29918)
Cílová cena (kup teď):	1400,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	1100,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

replika mince podle originálu
Autor: ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 40 mm
hmotnost: 29 g
ryzost stříbra: 999/1000 Ag
hrana hladká
provedení b.k. - limit 1000 ks

VÍTE, ŽE:

Jistě uznáte, že dárek pro muže se nevybírá zrovna snadno. Když je to navíc dárek pro šéfa, je to o to těžší. Nejdůležitější na dárku pro šéfa je, jaký bude první dojem. Dárek pro nadřízeného by měl být velmi originální. Měl by vyjádřit úctu a respekt. Potěšit jej. Je důležité dát si na výběru dárku pro šéfa záležet.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Kurz dolaru Kurz eura

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?

O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (38) Jídelní známky III

Nejmladšími známkami, za které bylo možné pořídit polední jídlo, jsou ražby s nominální hodnotou (1) OBĚD.

Existuje jich řada typů a možno konstatovat, že všechny jsou z minulého století, převážně však z období první republiky. Zatímco u předchozích ražeb s příbory lze o výrobcích nanejvýše spekulovat, největší podíl těchto známek tvoří produkty závodu Karnet a Kyselý založeného roku 1905. Pouze několik ražeb je přisouzeno firmě I. B. Pichl Praha, u části materiálu je zhotovitel zatím neznámý.

Publikace Známky pražských pohostinských podniků autorů Z. Likovský, B. Kuchař a I. Světlá-Dubská uvádí 28 známek s hodnotou OBĚD, z nichž je 26 takto označeno na rubu. Podle uveřejněné typologie razidel firmy Karnet a Kyselý, Praha Žižkov jde o rubní razidla 20–23 a 25 (Likovský – Karnet – Světlá-Dubská 2000, 1751). O oblibě těchto motivů vypovídají varianty, vzniklé při výrobě nových razidel, jež nahradila větším objemem ražby nástroje opotřebované či poškozené. Ražby z rubních razidel přisouzených firmě Karnet a Kyselý a jejich varianty jsou na vyobrazení č. 1, ruby známek pravděpodobně téhož původu viz vyobrazení č. 2. Vývoj v ikonografii jídelních známek patrně dokumentují ražby smíchovské pivovarské restaurace U Zlatého anděla (obr. 3) na Švarcenberkově tř. 1 (dnes Nádražní), čp. 2222.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY