Mince a Bankovky - ročník 2014

05/14:


VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
nedávno jsme si připomněli výročí začátku první světové války. To je numismaticky velmi zajímavé období. Válka proměnila peníze v celé Evropě a především její konec přinesl zánik některých měn a zrod nových. Jan Šenfeld se ale zaměřil na velice úzkou oblast vztahující se k tomuto období. Své měny měly i zajatecké tábory, v nichž skončily statisíce vojáků. Tuto problematiku kdysi nakousl Marek Cajthaml ve svém seriálu o účelových známkách, Jan Šenfeld se přirozeně věnuje platidlům papírovým.

Emil Novák pro vás připravil nový seriál, který se věnuje chyboražbám. V prvním díle vás seznámí s mincovními technikami, při kterých k defektům dochází. A to je rozhodně zajímavé čtení.

Stejný autor, odborník na hlavy našeho státu, přináší doplnění k raženým medailím s prezidentem Edvardem Benešem.

Paradoxně další doména Emila Nováka (korunovační ražby) k nám tentokrát připlula zpracována ze Slovenska od Marka Budaje, který připravoval výstavu vzácných ražeb vztahujících se k uherským korunovacím.

Mince nerazily vždy hlavy korunované. Jana Jilemnická přináší příběh platidel z doby, kdy Anglie přerušila svou dlouholetou tradici monarchie. Z jejího článku se dozvíte mimo jiné i to, z čeho všeho nechal Oliver Cromwell razit mince.

Předpokládáme, že spoustu dalších témat vygeneruje i veletrh Sběratel, díky němuž vycházíme o něco dříve. Ale o tom si přečtete až zase v listopadu. Redakce

04/14:


VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
Nikdy není dost teplo, abychom dokázali přestat myslet na peníze. Samozřejmě nemyslím, že bychom byli chamtiví. Peníze nás zajímají přece především z badatelských důvodů.

A tak i když jsou prázdniny a doba dovolených, náš koníček nezůstane ve stáji. Nebo právě proto, že máme víc času, se mu můžeme víc věnovat. A alespoň ve svých myslích, když nám to nedovolí dostatek těch součas- ných platných peněz, s mincemi cestovat.

Oblíbenou destinací českých turistů bývá Turecko. Bývaly ale doby, kdy se Turci rádi jezdili dívat k nám. Nebyli ale zrovna vítáni. Přesto na území Českosloven- ska nechali ze svých výbojů i spoustu numismatických památek. Věnoval se jim dopodrobna Marek Budaj.

Drobné odlehčení pro letní období přináší ve svém článku Jan Šenfeld. Ukazuje, co všechno jsme kdysi hledali na Československých bankovkách. Ale nejen na nich jsou jsou k nalezení skryté obrazce a významy...

Daniel Mayer ukazuje, jak byly současné izraelské mince inspirovány starověkem, a Jana Jilemnická vás zase provede mincovnictvím královny Viktorie. Přiná- šíme také užitečné tipy, novinky a zprávu o výjimečné aukci.

Tak doufáme, že vás horko nezmůže a budete mít stejně jako my čas věnovat se penězům.

Redakce

03/14:


Vážení čtenáři,
vykvetlo nám další číslo časopisu. Narozdíl od stromů, které tento rok díky teplému počasí mají svůj “květen” už dávno za sebou, hraje náš časopis všemi barvami.

Jana Jilemnická vás opět zavede do Anglie, kde se ohlédne za historií slavné mince s názvem Sovereign. I článek rabína Daniela Mayera s Británií souvisí. Ukazuje, jak vypadal mincovní oběh v Palestině v době britské správy.

Nechybějí ani články zajímavých osobností z odborných muzejních kruhů, tentokrát se oba zaměřily na grošové období. Vojtěch Brádle vás uvede do problematiky pražských grošů Vladislava II. Jagellonského, Marek Budaj vám zase představí první groše v Uhrách. Dotkneme se portrétrování neznámých osob. Vlastně zase hned ve dvou článcích. Medailér Michal Vitanovský popisuje svou práci na portrétu Cypriána Karáska ze Lvovic a Jan Šenfeld připomíná úmrtí slavného rytce Jindřicha Schmidta, který pro terezínské bankovky připravoval portrét Mojžíše.

Podíváme se také do Afriky, ale také do budoucnosti. Tedy do možné budoucnosti, kterou penězům nabízí nová kybernetická měna Bitcoin.

Nelze také nezmínit článek o neznámém dvoutolaru Rudolfa II., který připravil Emil Novák. Ke čtení je toho tedy dost. Doufáme, že se vám bude toto číslo líbit.

Redakce

02/14:


Blíží se Velikonoce. A i tento svátek má leccos společného s numismatikou. Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání, které dalo tomuto svátku základ, přece předcházela Jidášova zrada, která byla koupena za třicet stříbrných. Nikde se ale nepíše, jaké konkrétní mince Jidáš dostal. Poprosili jsme odborníka na slovo vzatého, teologa a numismatika v jedné osobě – rabína Daniela Mayera, aby se nad tímto tématem zamyslel. A výsledek je skutečně velmi zajímavý.
Druhé velikonoční téma, které se objevuje v tomto čísle, jsme už kdysi nakousli. Britská velikonoční tradice obdarovávání chudých speciální sadou tzv. Maundy money, si ale zaslouží větší prostor a Jana Jilemnická se jí věnovala do největších podrobností.
Na duben vychází 95. výročí vzniku československé měny. Rašínovou měnovou odlukou se zabýval Jan Šenfeld s jemu vlastní precizností.
Ani v tomto čísle nebudete ochuzeni o seriál Marka Cajthamla o účelových známkách a memoáry Jana Vízka, jednoho z otců České mincovny, dospějí až do doby, kdy se začaly razit korunové mince vyšších nominálů.
Numismatických témat je tradičně hodně. Spoustu z nich jsme si zase museli nechat do dalšího čísla. A to je na penězích krásné. Doufáme (a předpokládáme), že se u čtení nebudete nudit.

01/14:


V pořadí sedmý ročník našeho časopisu začíná právě tímto číslem. A jak se sešla témata, začínáme poměrně netradičně. Velká část našeho časopisu se totiž věnuje penězům, které vlastně ani penězi nejsou. Na titulu tohoto čísla můžete vidět mušličky kauri, které rozhodně nejsou mincemi ani bankovkami, ale roli v platebním styku sehrály velmi významnou. Ani britské tokeny, o nichž píše Jana Jilemnická, nejsou v pravém slova smyslu mincemi, i když jejich oběh substituovaly.

Bankovky-nebankovky, které se v tomto čísle objevují, zase měly úplně jiné použití, než peněžní styk. Všechno hold není takové, jako se na první pohled zdá...

V minulém čísle jsme avizovali, že se budeme věnovat Františku Josefu I. Ten plán se zrodil proto, že v prosinci to bylo 165 let, kdy nastoupil tento mocnář na trůn. Maličko jsme tuto vizi upravili. Rok 1848 byl tak nabytý událostmi, že se článek Emila Nováka, který se tématu rozsáhle věnuje, dotýká Františka Josefa pouze okrajově. Prostor jsme naplnili vzácnými revolučními ražbami, které ukazovaly, jak se Habsburkům věci vymkly z rukou.

Opět zavítáme i hlouběji do historie. Dotkneme se Rudolfa II., ale také Vladislava Jagelonského. Doufáme, že se vám toto číslo bude zdát pestré. Přejeme příjemné čtení a hlavně... Vše nejlepší v roce 2014. Redakce