ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Zlato nebo diamanty
S probíhající finanční krizí se stále více lidí zajímá o způsoby jak zajistit své úspory spolehlivěji než jen prostým uložením peněz na konto.
Obavy že budou i další měny ztrácet svoji sílu stejně jako to vidíme u amerického dolaru podporuje i vydávání ohromných částek na záchranu bank nebo automobilových továren po celém světě.
Oblíbenou alternativou pro uložení úspor jsou proto zlato a diamanty.
Většina investorů, která se dříve zajímala pouze o finanční produkty a akcie však nemá investicí do těchto komodit mnoho zkušeností. Mnoho z nich nejdříve srovnává výhody a nevýhody obou a vybírají si zda investovat do zlata nebo do diamantů.
Jaký jsou mezi zlatem a diamanty zásadní rozdíly z pohledu investora ?
Investiční zlato je osvobozeno od DPH. Nakoupíte-li zlato jako fyzická osoba, nemusíte tedy platit 19 procent daň. Takže pokud se rozhodnete uložit do zlata 1 mil Kč, získáte zlato v hodnotě 1. mil Kč
Osvobození od DPH se však vztahuje pouze na investiční zlato. Stříbro, platina, šperky, drahé kameny jsou daní zatíženy. Stejně tak diamanty. Proto pokud uložíte 1 mil. Kč do diamantů, získáte za tuto částku diamanty pouze v hodnotě cca 800 tis. Kč. Těch 19 procent rozdílu odvede obchodní prodávající diamanty jako daň státu.
Diamanty mají proti zlatu jednu výhodu. Jsou mnohem lehčí. V investičním zlatě se investovaných 10 mil. Kč promění na cca 18 Kg zlatých cihel, diamanty v této hodnotě představují jen malou hromádku třpytivých kamínků. Jsou mobilnější.
Trumfem zlata nad diamanty v této pomyslné soutěži je snazší likvidita. Zatímco diamanty prodáte pouze u několika málo odborníků kteří umí přesně a plně ocenit jejich hodnotu, zlato se prodává snáz a prodejní cena se stanoví jednoduše dle aktuální ceny zlata a váhy vašich zlatých rezerv.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (18) Rok 1918 – konec jedné epochy
Zdálo se, že se ten rok stane historickým především jako milník značící konec nebývalého vraždění, později nazvaného I. světová válka.
Rok 1918 ale také znamenal konec habsburské monarchie. Ve středoevropském prostoru vznikla, kromě Československa, řada nových států. Jako vždy v podobných situacích, se převratné změny promítaly do všech projevů života nových společenstev. Proměňovaly se politické a hospodářské systémy, což jako vždy postupně reflektovala také kultura. V mnoha jejích oborech by se dal vysledovat společný jmenovatel – nacionalizmus. Heraldika nebyla výjimkou.
„Tak dělej Tondo, přitlač!“ Muž na žebříku se snažil páčidlem odtrhnout plechový štít označující úřední budovu, ale zatím bez úspěchu. Ze skupiny, která ho zdola povzbuzovala, se ozývaly obvyklé rady. Nakonec se mu to podařilo a štít padal na chodník. Davem proběhl jásot a někdo vykřikl: „Sláva, další vorlíček ulít! A deme na ty vostatní! Ať to vodsejpá!“ Pražské ulice, poseté 28. října 1918 strhanými emblémy s habsburským orlem, bylo možné vykládat jako spontánní, symbolické účtování s nepopulární monarchií. Aktérem byl lid, ať
už si tento neurčitý společenský pojem vyložíme jakkoli.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
