ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Korunové bankovky (6) Rok 1953
V roce 1953 byla vydána emise bankovek (= 1953 Issue; také 1953 Issue/1), označovaných jako státovky republiky Československé (State Notes; ST), Lidová republika (PEOEOPLES REPUBLIC).
Je reprezentována šesti bankovkami, z nichž celý náklad tří bankovek byl v témže roce (1953) zničen. Jednalo se o nominální hodnoty 20 (ve SCSCWPM; General Issues; 12th Ed; 1368–1961 nezařazena), 100 (Pick# 76) a 1000 (Pick# 77) korun Československých. Do oběhu byly dány rovněž tři bankovky o nominální hodnotě 1, 3 a 5 korun.
Bankovka Pick# 78 byla vydána ve dvojím provedení; Pick# 78a v seriích A–D a série Z. Tiskem byla pověřena tiskárna Goznak v Moskvě. Druhé provedení bankovky (Pick# 78b) bylo emitováno jako odlišné od sérií Pick# 78a (např. VE…). Tisk této varianty byl proveden v Tiskárně bankovek v Praze. Barevně se Pick# 78b odlišuje nepatrně jiným odstínem (světlejším) dominantní hnědé barvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou
dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek
moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.
Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např.
stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického
zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je
podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and
Applications (v angličtině).5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
