100. výročí narození Jana Wericha a Jiřího Voskovce

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor Milan Hank, manželé Velingerovi

- Další údaje o minci

Na líci dvousetkoruny je při levém, horním a pravém okraji v neuzavřeném opisu název státu "ČESKÁ REPUBLIKA", při spodním okraji rovněž v neuzavřeném opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Hlavním motivem lícní strany je dobové logo obou herců "V + W" umístěné ve středu mincovní plochy. Vpravo od zkratky peněžní jednotky je při spodním okraji umístěna značka mincovny, která dvousetkorunu razila. Autorem návrhu lícní strany je Milan Hanko, jehož iniciály, písmeno "M" vložené do horní části písmene "H", jsou umístěny vlevo od nominální hodnoty mince, symetricky se značkou mincovny.

Na rubu dvousetkoruny jsou portréty Jana Wericha (vpravo) a Jiřího Voskovce (vlevo) stylizované do podoby jejich divadelních masek. Při pravém okraji je neuzavřený opis "JAN WERICH", při levém "JIŘĺ VOSKOVEC" a při spodním okraji letopočty "1905 - 2005". Jména herců v opisu jsou při horním okraji oddělena tečkou. Autorem návrhu rubové strany dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Velinger za grafické spolupráce akademické malířky Evy Velingerové. Jejich společná autorská značka je umístěna pod portréty herců.

Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNĺ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.

Jan WERICH, 6. února 1905 až 31. října 1980

Jiří Voskovec (vlastním jménem Jiří Wachsmann), 19. června 1905 až 1. července 1981

Jan Werich a Jiří Voskovec se spolu seznámili a spřátelili na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze. Jiří Voskovec v r. 1921 odešel z Prahy na studie ve francouzském Dijonu, oba se však znovu setkali na Karlově universitě, kde Jan Werich studoval práva a Jiří Voskovec práva a filozofii. Ani jeden z nich svá studia nedokončil a od r. 1927 se oba začali profesionálně věnovat divadlu, později také filmu.

Ačkoliv každý z nich se věnoval i samostatné herecké, literární a publicistické (event. překladatelské) činnosti, v povědomí veřejnosti jsou oba spojeni především s Osvobozeným divadlem. V Osvobozeném divadle, , které bylo experimentální avantgardní scénou divadelní sekce Devětsilu, působili Voskovec s Werichem od dubna 1927. Už jejich první hra, Vest Pocket Revue, založená na překvapivé jazykové i situační komice, parodii, satiře, poetických, ale vtipných textech a do značné míry i na herecké improvizaci, vzbudila značnou pozornost a nadšení, zejména mezi mladými lidmi. Od roku 1929 začali Voskovec s Werichem trvale spolupracovat s Jaroslavem Ježkem.

V 30. letech se až dosud společensky nezávazný humor protagonistů Osvobozeného divadla pozvolna začal měnit na politickou satiru. Z této doby pocházejí nejznámější divadelní hry Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc, Těžká Barbora a Pěst na oko, které reagovaly na všechny významné domácí i mezinárodní politické události. Kvůli hře Kat a blázen bylo Osvobozené divadlo dočasně zavřeno a herci po tu dobu vystupovali v náhradním sále jako Spoutané divadlo. V této době spolupracovali V + W také s filmem a natočili čtyři filmové komedie Pudr a benzín, Peníze nebo život, Hej rup! a Svět patří nám. Jan Werich pak ještě samostatně natočil film U nás v Kocourkově.

Po mnichovských událostech byla Osvobozenému divadlu odňata koncese a 9. 11. 1938 bylo zavřeno. Oba herci odjeli do Ameriky (i s Jaroslavem Ježkem, , který tam v r. 1942 zemřel), kde až do konce války hráli pro české krajany i anglicky pro americké publikum a vystupovali v českém vysílání amerického rozhlasu. Po návratu do vlasti v divadle V + W uvedli svou poslední hru Pěst na oko a vlastní adaptaci amerického muzikálu Divotvorný hrnec, o obnovení Osvobozeného divadla však už neuvažovali.

V r.1948 se jejich cesty rozešly. Jiří Voskovec odešel do Paříže, kde dva roky pracoval na sekretariátě UNESCO; napsal zde řadu rozhlasových programů na speciální náměty OSN, založil Radiový bulletin UNESCO zaměřený na mezinárodní spolupráci a na zpravodajství z oboru školství, vědy a kultury. Z Paříže odjel zpět do Ameriky, kde se až do své smrti věnoval herecké práci ve filmu, v divadle a v televizi.

Jan Werich po Voskovcově odchodu pokračoval v divadelní i filmové činnosti. Působil v Divadle v Karlíně a později v Divadle satiry, jehož se stal ředitelem. Přejmenoval ho na Divadlo ABC a společně s Miroslavem Horníčkem zde obnovil a zaktualizoval některé hry z repertoáru Osvobozeného divadla. Současně vytvořil několik vynikajících filmových rolí (Císařův pekař a Pekařův císař, Byl jednou jeden král, Až přijde kocour). Věnoval se i rozhlasové a televizní tvorbě (Medvěd, Uspořená libra, Kočár nejsvětější svátosti a další) a literární a publicistické činnosti (např. Italské prázdniny, Fimfárum, příspěvky do Literárních a Divadelních novin). Nezapomenutelná je jeho rozhlasová četba Haškova Švejka, která byla vydána i na gramofonových deskách.

Prameny:

ČNB sekce peněžní a platebního styku, Kolektiv: Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel Praha 1964, Kolektiv: Československý biografický slovník, Encyklopedický institut ČSAV, Academia Praha 1992