250. výročí narození F. J. Gerstnera a k 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnicePamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč Dnem 22. února vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 250. výročí narození F. J. Gerstnera a k 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,4 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Na lícní straně dvousetkoruny jsou stylizované geometrické obrazce a rýsovací pomůcky symbolizující techniku, vlevo od nich svisle umístěný název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a dvouřádkové označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Při horním a pravém okraji je v neuzavřeném opisu třířádkový text "ZAHÁJENÍ VÝUKY NA PRAŽSKÉ POLYTECHNICE 1806 - 2006", při spodním okraji uprostřed značka České Mincovny v Jablonci nad Nisou, která minci razila. Na rubu dvousetkoruny je portrét F. J. Gerstnera, pod ním v řádku nápis s jeho jménem a při pravém okraji neuzavřený opis s letopočty "1756 - 2006". Autorem výtvarného návrhu dvousetkoruny je pan Vojtěch Dostál, DiS. Jeho autorská značka, obrácené písmeno "D" je umístěna ve spodní části mince při jejím levém okraji. Franz Josef Ritter von Gerstner (22. února 1756 až 25. června 1832)Pražská polytechnika (Královské české stavovské technické učiliště v Praze) F. J. Gerstner se narodil v Chomutově v řemeslnické rodině. Po úspěšném ukončení studií na tamním gymnáziu pokračoval ve studiích na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Současně navštěvoval i přednášky inženýrství prof. Hergerta na Pražské stavovské inženýrské škole. Po absolvování univerzity pracoval krátký čas jako zeměměřič, načež odešel do Vídně studovat astronomii. S výsledky svých prací v tomto oboru slavil v dalších letech významné úspěchy, za, které byl v roce 1785 jmenován řádným členem Královské české společnosti pro vědy a v roce 1789 i řádným profesorem vyšší matematiky na filosofické fakultě pražské univerzity. Gerstner se však neomezoval jen na oblast teorie. Současně byl i uznávaným odborným poradcem řady šlechtických podnikatelů, zejména na panství křivoklátském a hořovickém, kde prosazoval technické novinky po vzoru průmyslové revoluce probíhající v Anglii. Mezník ve vývoji technického školství, který výrazně ovlivnil i Gerstnerův život, znamenal rok 1794, kdy byla v Paříži založena École polytechnique, první vysoká technická škola na světě. Již krátce nato inicioval hrabě Rottenhan, kancléř spojené dvorské kanceláře, Dvorskou opravnou studijní komisi v Rakousku, do, které přizval i Gerstnera, jenž byl jako vynikající odborník v té době znám v celé zemi. Komise se měla zabývat výchovou odborníků a prosazováním moderních technologii do výroby.V roce 1798 přednesl Gerstner obsáhlý referát, kde nastínil obraz budoucí vysoké technické školy s velkým důrazem na exaktní vědy. Po následných složitých jednáních, kdy vláda nepodpořila návrh na zřízení celoříšské polytechniky ve Vídni, byl přijat návrh českých stavů na zřízení polytechnického ústavu v Praze a na ustavení F. J. Gerstnera do čela školy ve funkci ředitele. Příslušný dekret podepsal císař František II. dne 14. 3. 1803. Pro studenty se brány školy s oficiálním názvem Královské české stavovské technické učiliště poprvé otevřely 10. 11. 1806. Nová škola byla nejen bezprostředním pokračovatelem Stavovského inženýrského učiliště, jehož počátky spadají do roku 1707, ale i přímým předchůdcem dnešního ČVUT, které tak v r. 2007 oslaví své 300. výročí. Věhlas Gerstnera jako odborníka v oboru stavitelství vodního, mostního a nově i železničního přesáhl v té době hranice monarchie. Již v roce 1807 postavil na půdě pražské školy první parní stroj v Království českém a ve stejném roce poprvé zveřejnil návrh na propojení Dunaje s Vltavou železnicí namísto průplavem. Přestože nedostatek prostředků způsobený napoleonskými válkami stavbu oddálil o dvě desetiletí, dožil se Gerstner ještě vybudování celé českobudějovicko-linecké koněspřežky. Její první úsek z Českých Budějovic na rozvodí do Kerschbaumu postavil jeho syn Franz Anton. Provoz na této první železnici kontinentální Evropy byl zahájen 30. 9. 1828. Za zásluhy na poli vědy udělil v roce 1808 císař František II. F. J. Gerstnerovi Leopoldův řád a o dva roky později jej dědičně povýšil do stavu rytířského. Následně pak byl v roce 1811 císařským dekretem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách. F. J. Gerstner za sebou zanechal i rozsáhlé knižní dílo, v němž nad jiné vyniká “Handbuch der Mechanik” s bohatou grafickou autentickou přílohou, ve, kterém shrnul téměř veškeré technické vědění své doby. Redakce a vydání však bylo již dílem jeho syna, Franze Antona Ritter von Gerstnera. Poté, co byl stárnoucí a nemocný F. J. Gerstner s poctami 9. 4. 1832 penzionován, uchýlil se na statek své dcery do Mladějova u Jičína, kde krátce nato 25. 6. 1832 zemřel a kde je i pochován. Prameny : |