r. 2002 Motiv Renesance - zámek Litomyšl

Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století architektury
autor Jiří Věneček

- Další informace o této minci

Česká národní banka vydává dne 25. září 2002 do oběhu zlatou 2000 Kč minci "Renesance -zámek v Litomyšli" z cyklu "Deset století architektury".

Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován, hrana je hladká.

Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hrubá hmotnost mincí je 6,22 g, průměr 20 mm a síla 1,40 mm. Stejně jako u každé ražby zlatých dvoutisícikorun jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01%.

Na lícní straně je v horní části mincovního pole umístěna volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat ze zemských znaků, českého lva, moravské a slezské orlice. Český lev je uprostřed mezi oběma orlicemi. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod heraldickými zvířaty. Ve spodní části mincovního pole je zobrazena mořská panna ze sgrafita na fasádě litomyšlského zámku. V neuzavřeném opisu při levém a pravém okraji mince je text "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY" a při spodním okraji mince pod mořskou pannou označení nominální hodnoty mince "2000 Kč". Ústředním motivem rubové strany je vyobrazení zámku v Litomyšli z nadhledu, doplněné při spodním okraji mince motivem gryfa na kouli z figurálního sgrafita z fasády věže zámku, při pravém horním okraji znakem rodu Pernštejnů - zubří hlavou s houžví v chřípí. Při okrajích mince je neuzavřený opis "RENESANCE LITOMYŠL ZÁMEK 2002", přičemž letopočet je od ostatního textu oddělen výraznou tečkou. Iniciály jména autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Věnečka, jsou v levé spodní části mince pod spárem gryfa.

Ražbu provedla Bižuterie Česká mincovna a.s., a.s. v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně pod českým lvem.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu zhotovená na polokartonu tmavě červené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je karta společná.

Slovanské hradiště a pohraniční hrad Slavníkovců v 15. století přestavěli Kostkové z Postupic na zámek. Z pohledu Vratislava z Pernštejna, vnuka Viléma z Pernštejna, předního šlechtice země a na tehdejší dobu vynikajícího hospodáře, byl zámek starý, malý a málo representativní. V letech 1568 - 1581 nechal zámek přestavět císařskými architekty Janem Baptistou Avostalisem a Oldřichem Avostalisem na representativní renesanční zámek. Na výzdobě zámku, (psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech s dvěma velkými bitevními scénami na hlavním nádvoří), se převážně podíleli italští mistři. Bližší podrobnosti o přestavbě zámku se nedochovaly ani v bývalém rodovém Pernštejnském archivu v Roudnici.

Pro finanční těžkosti Pernštejnové postoupili litomyšlské panství (zámek s městem) v roce 1649 Trauttmansdorfům. Za nich došlo v zámku k barokním úpravám. V roce 1753 zámek koupili Valdštejn-Vartmberkové, za jejichž působení došlo k posledním větším úpravám. Po požáru v roce 1775 bylo mimo jiné v létech 1796 - 1797 vybudováno zámecké divadlo, jehož jedinečný soubor jevištních dekorací se dvěma malovanými oponami provedl vídeňský dvorní malíř divadelních kulis Josef Platzer. V mnoha místnostech, hlavně v I. patře, provedl v 90. letech 18. století valdštejnský malíř Dominik Dvořák klasicistní geometrické i krajinné malby. Roku 1855 koupili panství Thurn-Taxisové, kteří byli posledními majiteli litomyšlského zámku. Ten byl v roce 1962 vyhlášen národní kulturní památkou jednak pro svoji uměleckou a architektonickou hodnotu a jednak jako důkaz úcty k českému národnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, který se 2. března 1824 narodil v zámeckém pivovaře.

Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku

Další odkazy : 
- Deset století architektury