r. 2003 Motiv Pozdní renesance - štíty domů ve Slavonicích

Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století architektury
Autor: Jiří Harcuba

- Další informace o této minci

Česká národní banka vydává dne 23. dubna 2003 do oběhu zlatou 2000 Kč minci "Pozdní renesance –štíty domů ve Slavonicích", která je již pátou zlatou mincí z cyklu Deset století architektury. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován, hrana je hladká.

Mince v běžném i proofovém provedení jsou ze zlata o ryzosti 999.9. Hrubá hmotnost mincí je 6,22 g, ryzí 1/5 oz, průměr mince je 20 mm a síla 1,50 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,062 g a v obsahu zlata nahoru 0,01%.

Na lícní straně je v horní polovině umělecká kompozice stylizovaných zemských znaků – český lev (uprostřed), moravská orlice (vlevo) a slezská orlice (vpravo). Pod touto kompozicí je nominální hodnota mince se zkratkou peněžní jednotky. Ve spodní části je na pozadí tří typických slavonických domovních štítů název státu "ČESKÁ REPUBLIKA". V neuzavřeném opisu při okrajích mince je text "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY". Vyobrazení a texty doplňuje značka České mincovny v Jablonci nad Nisou, která minci razila. Na rubové straně mince je znak města Slavonice umístěný na pozadí renesančního domu s psaníčkovými sgrafity. Přes spodní část domu je umístěn nápis "ŠTÍTY DOMů" a pod ním letopočet ražby. V neuzavřeném opisu při levém, horním a pravém okraji je text "POZDNÍ RENESANCE SLAVONICE". Při spodním okraji uprostřed je iniciála příjmení autora návrhu mince, akademického sochaře Jiřího Harcuby.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu zhotovená na polokartonu tmavě červené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je karta společná.

První písemná zmínka o Slavonicích pochází z roku 1260. Jako trhovou ves je na křižovatce dvou obchodních cest založili s největší pravděpodobností Vítkovci. Archeologické výzkumy potvrdily, že ještě předtím zde byla slovanská strážní osada. Z trhové vsi vyrostlo v krátké době město s vlastní farou a mnoha právy a výsadami udělenými králem. Prosperitu mu zajišťovalo zemědělství, řemesla a zejména obchod.

Největší hospodářský vzestup zažilo město koncem 15. a v průběhu 16. století, kdy získalo podobu, kterou si víceméně zachovalo až dodnes. Specifický ráz vtiskla Slavonicím především renesanční výstavba a přestavba měšťanských domů s bohatými benátskými a lombardskými štíty, atikami s cimbuřím, arkýři, figurálními a psaníčkovými sgrafity, freskami a sklípkovými klenbami, která učinila z města jedinečný architektonický klenot. Velmi ceněné jsou sgrafitové fasády s obrazovými cykly, především biblickými.

V době třicetileté války přišel úpadek, jenž následně ještě prohloubila epidemie moru koncem 17. století, spory s novou vrchností, , která Slavonice získala po vymření rodu pánů z Hradce, přeložení poštovní cesty do Jihlavy a několik velkých požárů.

Nový rozkvět přinesla Slavonicím až moderní doba. V srpnu r. 1961 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací a historické jádro je postupně obnovováno.

Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku

Další odkazy : 
- Deset století architektury