r. 2001 Motiv Raná Gotika - klášter ve Vyšším Brodě
Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století
architektury
Autor: Michal Vitanovský
- Další informace o této minci
|
|
Česká národní banka vydává dne 26. září
2001 do oběhu zlatou 2000 Kč minci "Raná gotika - klášter ve Vyšším
Brodě" z cyklu "Deset století architektury".
Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou
a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i
reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení
(tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého
lesku a reliéf je matován, hrana je hladká.
Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti
999.9. Hrubá hmotnost mincí je 6,22 g, průměr 20 mm a síla 1,40 mm. Stejně
jako u každé ražby zlatých dvoutisícikorun jsou i u těchto mincí
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru
0,062 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01%.
Na lícní straně je v horní polovině mincovního pole umístěna volná
kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku ČR,
českého lva, moravské a slezské orlice. Název státu "ČESKÁ
REPUBLIKA" je v řádku pod touto kompozicí. Ve spodní polovině
mincovního pole je fragment kružby gotického kruhového okna, do jehož středového
ornamentu je zakomponováno označení nominální hodnoty mince "2000 Kč".
Při spodním okraji mince je neuzavřený opis "DESET STOLETÍ
ARCHITEKTURY". Ústředním motivem rubové strany je sochařský přepis
druhého obrazu z cyklu Mistra vyšebrodského oltáře Narození Páně
zobrazující nejvýznamnějšího fundátora kláštera ve Vyšším Brodě,
Voka z Rožmberka s modelem stavby na rukou. Nad modelem kláštera
je umístěna pětilistá rožmberská růže a letopočet ražby mince, které
hlavní motiv doplňují. Při horním okraji mince je neuzavřený opis
"RANÁ GOTIKA", při spodním okraji opis "KLÁŠTER VYŠŠÍ
BROD". Iniciály jména autora návrhu, akademického sochaře Michala
Vitanovského, spojené do tvaru stylizovaného srdce, jsou při pravé straně
mince.
Ražbu provedla Bižuterie Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou, jejíž značka
je umístěna na lícní straně v prostředním ornamentu dolní části
fragmentu gotické kružby.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu zhotovená na polokartonu tmavě červené barvy s jemným
rastrem. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv.
suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné
i proofové mince je karta společná.
Cisterciácký klášter Vyšší
Brod
Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let
13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Za nejstarší je pokládána
patrová sakristie z doby kolem roku 1270, která dříve sloužila jako
opatská kaple, nejprve však byla patrně využívána jako první klášterní
svatyně všemi mnichy. V 60. - 80. letech 13. století byla postavena východní
část kostela a příčná loď s přilehlými kaplemi, v nichž se tvůrčím
způsobem prolíná severofrancouzská klasická gotika, dynamičtější
poklasický sloh a starší fáze české architektury. K činnosti první vyšebrodské
stavební huti má velmi blízko kaple Andělů strážných v bývalém
cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. Specifickým slohovým projevem je
klenba kapitulní síně (kolem roku 1285) tvořená čtyřmi trojpaprsky,
, které vyrůstají z jediného sloupu uprostřed síně.
Stavební huť, která dokončovala stavbu kostela, pokračovala ve zcela jiném
duchu. Jejím dílem je síňové trojlodí, dostavěné kolem roku 1385, kdy
již stála i celá křížová chodba. Kromě zmíněných objektů vznikly v
areálu kláštera i další středověké budovy. Roku 1379 je zmíněna
kaple sv. Maří Magdalény před klášterní fortnou a špitál sv. Alžběty
mimo klášterní ohradu. V západní části areálu byly hospodářské
budovy, z nichž se dodnes zachovala gotická budova mlýna. Jižní, západní
a část východního křídla konventu jsou přestavěny renesančně, v patře
barokně. Mezi konventem a prelaturou položenou východně byl roku 1587
vystavěn tzv. starý konvent, z nějž vybíhá směrem na jih křídlo
seniorátu, noviciátu a nemocnice. Roku 1671 byla postavena první kostelní
věž. Budova prelatury pohltila při své přestavbě v 18. století dvě menší
stavby z pozdního 14. století. Roku 1757 vznikl knihovní sál vyzdobený
freskami. Poslední rekonstrukce a přestavby proběhly v letech 1830 - 1862,
dále za opata Leopolda Wackarže, který zásadně zrestauroval kostel v
novogotickém duchu a přistavěl k němu štíhlou věž. Další stavební zásah
se datuje do roku 1904. Značně odlehlá poloha ochránila klášter před
nepřízní válek, proto zůstal klášterní areál v podstatě neporušen.
Evropsky jedinečný je prostor čtvercové kapitulní síně. Kruhové okno síně
naznačuje, že se od počátku výstavby zamýšlelo provedení jedinečné
klenby, jež vyjádřila skoro o 100 let dříve základní principy Parléřovy
klenby Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta v Praze. Kružbový vzorec
okna vychází z rozetových oken katedrální gotiky. Celková výzdoba síně
vyjadřuje křesťanskou středověkou představu kosmu.
Zvláštností v evropském měřítku je klínové
dvojboké uzavření vnějších kaplí přiléhajících k východní straně
příčné lodi.
Klášter Vyšší Brod založil Vok z Rožmberka roku 1259 a povolal sem cisterciáky z
rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým
klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský
chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s
kontinuitou od 13. do 17. století. Jako první spočinul v kapitulní síni
popravený Záviš z Falkenštejna, za krále Přemysla Otakara II. představitel
odbojných Vítkovců a dobrodinec kláštera. K nejvýznamnějším mecenášům
14. století patřil Petr I. z Rožmberka (zemřel 1347), který je nazýván
druhým zakladatelem opatství. Pro klášterní kostel opatřil deskový oltář,
pozoruhodný cyklus maleb tzv. Mistra vyšebrodského oltáře. Za pomoci
zakladatele rodu si zdejší cisterciáci vybudovali poměrně velké panství,
, které naštěstí nebylo během husitských válek vážněji poškozeno, ačkoli
roku 1422 husité klášter dobyli.
V 16. století se rozšířil protestantismus i mezi poddané na vyšebrodském
klášterství. Právě proti němu zakročil opat Kroll roku 1588, bohužel
se při tom nevyhnul násilí.
Po třicetileté válce v polovině 17. století, v níž se klášter velmi
zadlužil, se řeholní kněží starali o své inkorporované (přičleněné)
fary, čímž bylo mj. zajištěno živobytí určitému počtu mnichů. Ke
konci 17. století však musel klášter hájit obsazování těchto far,
protože v té době velmi vzrostl počet světských kněží. I klášter
dosáhl neobvykle vysokého stavu členů (58 mnichů).
Jeden z nejvýznamnějších opatů byl Quirin Mickl(1747 - 1767), který
postavil novou knihovnu, vybavil ji skříněmi a velkým množstvím titulů.
Dnes knihovna obsahuje asi 70 000 svazků, 1 200 rukopisů a 400 prvotisků.
Za reforem císaře Josefa II. byl roku 1786 tehdejší opat sesazen ze svého
úřadu, byl zakázán příjem noviců a klášter byl tak určen k vymření.
1789 byl opat znovu nastolen a klášter unikl zrušení, i když s citelnými
ztrátami na počtu členů a rozsahu majetku.
V 19. století zažil klášter Vyšší Brod vědecký rozkvět. Řadu teologických a
historických prací sepsal např. Maxmilian Millann, který učil i na pražské
universitě, mnoho dalších učenců vyrostlo v klášteře za nejvýznamnějšího
vyšebrodského opata Leopolda Wackarže (1867 - 1901), velmi aktivního člověka
s širokým rozhledem, který v letech 1891 - 1900 zastával místo generálního
opata řádu. Do této funkce byl pak zvolen jen P. Matthäus Quatember v
letech 1950 - 1953.
Významným opatem byl v letech 1925 -1954 Tecelin Jaksch, který příznivě
vyřídil pozemkovou reformu, při níž klášter ztratil část svého
majetku, rozvinul novou stavební činnost v klášteře i na farách a během
hospodářské krize dal mnohým práci i chléb, takže se místní
obyvatelstvo cítilo s klášterem spjato. Vzhledem k velkému přírůstku členů,
o který se sám postaral, uvažoval o oživení kláštera ve Zlaté Koruně.
V důsledku obsazení Sudet Německou říší byla německá část jižních
Čech připojena k tehdejší župě Oberdonau a roku 1939 převzal správu kláštera
vládní komisař. Rušení klášterů v této župě roku 1941 se nevyhnulo
ani Vyššímu Brodu, který se svými 69 členy v té době patřil mezi
nejpočetnější v řádu. Většina mnichů odešla na fary. Po válce se opět
vrátili, ale brzy byli vysídleni, protože většina z nich byla německé národnosti.
Rozešli se tedy do cisterciáckých klášterů za hranicemi. Nejvíce vyšebrodských
řeholníků přijal kvůli nedostatku svých členů klášter Rein, který v
té době neměl opata. Roku 1949 byl apoštolským administrátorem (správcem)
Reinu jmenován P. Jaksch, který ještě dlel s hrstkou bratří ve Vyšším
Brodě. Po komunistickém přepadení a zrušení kláštera roku 1950 odešel
také do Reinu, kde roku 1954 zemřel. 1959 došlo ke spojení obou klášterů
a změně názvu reinského kláštera na Rein - Hohenfurt, který převzal závazek
v případě možnosti opět osídlit Vyšší Brod. To bylo naplněno roku
1990, kdy se sem vrátil řádový život. Dobu totality však přežili jen
dva vyšebrodští mniši.
Postranní galerie - Postranní galerie nabízí
zevrubné informace z cisterciáckého života.
Obrazová galerie - Obrazová galerie je umístěna v prvním poschodí nad západním
křídlem křížové chodby. Vznikla přestavbou klášterních cel (1835-38)
podle plánů českokrumlovského stavitele Karla Jambora v novoklasicistním
stylu. Je trojlodním sálem s tzv. českými klenbami na toskánských
sloupech. Středem pozornosti galerie jsou sbírky českého barokního malířství.
Mezi nejvýznamější malíře patří Petr Brandl, Jan Kašpar Hirschelly,
Norbert Grund, F. X. Palko, Kupecký či typicky cisterciácký Wilmann. Z
restituovaných sbírek je možné si prohlédnout bohoslužebné předměty
ze 17. a 18. století.
Knihovní chodba - Knihovní chodba vznikla s klášterní galerií a obsahuje
převážně novější odbornou literaturu z 19. a počátku 20. století.
Pozoruhodné jsou medailonové podobizny opatů ze 16. - 19. stol, umístěné
nad knihovními skříněmi.
Filosofický sál - Filosofický sál je menším z obou knihovních sálů a
obsahuje knižní díla různých vědních oborů, hlavně filosofie. Na
stropě je freska s motivem ze Starého zákona "Šalamounův soud"
a pochází od Lukáše Vávry, bratra-laika kláštera (2. pol. 18. stol.).
Na stole pod sklem je vystavena velmi podrobná Müllerova mapa Čech (1720).
Nad okny visí latinské citáty od sv. Bernarda, které chválí vzdělání
vedoucí ke službě druhým. V současné době obsahuje knihovna celkem přes
70 tisíc svazků, 200 rukopisů na pergamenu, 1000 na papíře a 400 inkunábulí,
tzn. knih vytištěných před rokem 1500.
Teologický sál - Teologický sál je největší z knihovních prostor
knihovny kláštera. Obsahuje teologickou literaturu, z níž je pozoruhodná
rozsáhlá sbírka biblí ve více než 40 jazycích. Bílé vepřovicové knižní
vazby byly zhotoveny v pol. 18. stol. díky tehdejšímu velmi vzdělanému
opatovi Quirinovi Micklovi. Jeho obraz visí nad vstupními dveřmi a zpodobňuje
jej na vrcholu sil ve věku 45 let (1756). Strop je opět vyzdoben freskou s
biblickým motivem, ale tentokrát z Nového zákona, znázorňující dvanáctiletého
Ježíše, jak učí v jeruzalémském chrámě. Fresku namaloval koncem 18.
století opět bratr-laik Lukáš Vávra.
Klášterní kostel - Klášterní kostel byl a je neoddělitelnou součástí
kláštera. Jeho základy byly položeny záhy po za-ložení kláštera ve
13. století a celá stavba byla dokončena po přibližně 100 letech v pol.
14. století. Kostel má půdorys kříže směrovaného na východ. Dvě boční
lodě jsou stejně vysoké jako hlavní loď. V příčné lodi, která je
charakteristická pro cisterciácké řádové kostely, jsou vsazeny 4 kaple.
Několik údajů o rozměrech kostela: výška k vrcholu klenby 17,5 m, délka
52 m a šířka v příčné lodi 29 m.
Mnišský chór je umístěn uprostřed hlavní lodi kostela. Nechal jej
zhotovit opat Candidus Heidrich (1725) bratrem-laikem kláštera Josefem
Rafferem, který je rovněž autorem zpovědnic v kostele a knihovních skříní
v knihovně. Chór je vyroben ze dřeva, bohatě vykládaného a zlaceného, a
jeho horní okraje zdobí sochy významných církevních osobností. Chór je
nezbytný ke klášternímu životu. Slouží k rozjímání a k pravidelné
společné modlitbě mnichů - tzv. zpívání či recitace hodinek (tzn. v určité
hodiny dne).
Z celkového počtu 8 oltářů v kostele stojí za povšimnutí dva nejstarší:
pozdně gotické oltáře sv. Barbory (1525, vlevo) a sv. Rocha (1524,
vpravo). Kostel má dvoje varhany, přičemž velké varhany z 19. století
jsou umístěny na barokním kůru nad hlavním vstupem a malé jsou vestavěny
do boční stěny mnišského chóru zleva
Hlavní oltář - Hlavní oltář je raně barokní a zaplňuje celou čelní
plochu kněžiště (presbytáře). Zhotovili jej v letech 1644-46 dva řádoví
bratři-laici: řezbář Linhart Wulliman a malíř Georgius. Oltář je ze dřeva
a bohatě zlacený. Hlavní oltářní obraz se během církevního roku podle
liturgické doby čtyřikrát mění. Obraz Nanebevzetí Panny Marie, jejíž
svátek je 15 . srpna, a která je patronkou kláštera i celého řádu, byl
namalován Josefem Houskou (1654) podle předlohy Josefa Heinze. Po stranách
oltáře jsou dvě sochy v nadživotní velikosti: vlevo první papež z řad
cisterciáků Evžen III a vpravo spolupatron řádu sv. Bernard z Clairvaux.
Boční stěny kněžiště byly původně zdobeny gotickými freskami, které
byly v 19. století z valné části zničeny. Jejich zbytky jsou dnes překryty
dvěma velkými obrazy z 19. století, malovanými na plátně. Obraz na pravé
straně znázorňuje zázračné zachránění zakladatele kláštera, Voka z
Rožmberka, z rozvodněné Vltavy. Autorem je Josef V. Hellich. Druhý obraz
vlevo pochází od Bartoloměje Čurna a znázorňuje uvedení prvních mnichů
do kláštera a věnování kostela Panně Marii Vokem z Rožmberka a jeho manželkou
Hedvikou ze Schaumburku.
Kaple sv. Benedikta - Kaple sv. Benedikta má vbudován v podlaze náhrobní kámen
hraběte Jana Zrinského, který byl od r. 1597 dědicem panství Rožmberků,
ale r. 1612 zemřel bezdětný. Byl synem poslední Rožmberkovny, Evy z Rožmberka,
a slavného válečníka proti Turkům, Mikuláše Zrinského.
Kaple sv. Bernarda - Kaple sv. Bernarda obsahuje figurální náhrobní kameny
opatů ze 17. století.
Kaple panny Marie - Kaple panny Marie má na novogotickém oltáři vystaven
deskový obraz Milostné Panny Marie, pro-slulý jako "Vyšebrodská
madona". Tento obraz je dílo mimořádné úrovně a vzniklo krátce po
roce 1400. Je připisován české malířské škole jak slohovou formou, tak
motivy českých patronů v dolní části obruby. Autor je, jak je to obvyklé
ve středověku, anonymní. Vystavený obraz je kopií z roku 1939 od prof.
Bohuslava Slánského. Vedle jižní části příčné lodi je nejstarší část
kláštera, dnešní sakristie. Nade dveřmi vedoucími do ní se nachází i
výtvarně krásně řešený portálek, tzv. tympanon, který znázorňuje
biblický motiv "Lišky na vinici".
Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku
www.pruvodce.com
www.ckrumlov.cz
Další odkazy :
- Deset
století architektury