Kubismus - lázeňský dům v Lázních Bohdanči
Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století
architektury
autor Jiří Věneček
- Další informace o minci
Česká národní
banka vydává dne 20. dubna 2005 do oběhu devátou zlatou 2000 Kč minci z
cyklu Deset století architektury - Kubismus- lázeňský dům v Lázních
Bohdanči. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, která se liší
povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk
mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém
provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné
do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení
je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata
o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 6,22 g, průměr je 20 mm a síla 1,50 mm.
Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny
odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena
odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
V horní části lícní strany mince je umístěna kompozice heraldických zvířat
z velkého státního znaku České republiky uprostřed s českým lvem. Pod
kompozicí je lázeňský pavilon Gočár v původní podobě, umístěný na
pozadí geometrického obrazce znázorňujícího stylizovanou původní
parkovou úpravu. Ve spodní části mincovního pole je v jednom řádku pod
pavilonem název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnota
mince "2000 Kč" a pod ním ve dvou řádcích název celého cyklu.
Vyobrazení doplňuje při spodním okraji uprostřed značka mincovny. Na
rubové straně mince je průčelí lázeňského pavilonu Gočár v současné
podobě a pod ním dvouřádkový text "Kubismus - lázeňský dům v Lázních
Bohdanči". Pod textem je ročník ražby "2005" a při spodním
okraji uprostřed jsou iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického
sochaře Jiřího Věnečka.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě
s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný
v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.
Kubismus - lázeňský
dům v Lázních Bohdanči
Slatinné lázně v městečku
Bohdaneč pocházejícím ze 13. století byly založeny r. 1897 místním rodákem
Janem Veselým a brzy se staly vyhledávanými. V současné době se zde
léčí nemoci pohybového ústrojí a různá zánětlivá onemocnění. Lázeňský
pavilon Gočár, který je dominantou lázní, byl postaven roku 1913
stavitelem Josefem Novotným podle projektu prof. arch. Josefa Gočára (1880
- 1945). Stavba dlouhá 62 m a široká 18 m měla původně pouze přízemí,
kde byly umístěny vlastní lázně, a první patro s pokoji pro
pacienty. V r. 1926 bylo kvůli rozšíření kapacity pokojů přistavěno
ještě jedno patro. Lázeňský pavilon Gočár je významnou stavbou
kubistické architektury. Svým unikátním pojetím patří k nejzajímavějším
a nejkrásnějším lázeňským domům v České republice.
Josef Gočár
Jméno Josefa Gočára,
, který patřil k nejnadanějším a nejproduktivnějším architektům první
poloviny 20. století, je úzce spojeno s městy Prahou, Pardubicemi, Hradcem
Králové a jinými. Narodil se 13.března 1880 v Semíně, kde jeho otec
pracoval jako pivovarský sládek. V roce 1891 se rodina přestěhovala do
Bohdanče. V roce 1903 začal studovat na Umělecko-průmyslové škole v
Praze, nejprve mimořádně v ateliéru Jana Kotěry a později jako řádný
žák jeho speciální školy. Od roku 1905 začíná s prvními projekty
(domy na Pospíšilově třídě v Hradci Králové), podniká zahraniční
cesty do Belgie, Holandska, Německa. Po ukončení studia pracuje v Kotěrově
ateliéru, spolupracuje na návrhu interiéru pro českou expozici
rakousko-uherské výstavy v Londýně. V roce 1908 vystupuje z Kotěrova
ateliéru a stává se členem Sdružení architektů. V letech 1909 - 1910
realizuje první větší projekty jako např. schodiště u kostela Panny
Marie v Hradci Králové-stavba z armovaného betonu, spojnice náměstí s
obvodní komunikací pod hradbami, dále obchodní dům Wenke v Jaroměři.
Projektuje dva protestantské kostely, které však nebyly postaveny. Z roku
1910 je rovněž železobetonová stavba vodojemu a budova jezdeckých kasáren
v Bohdanči. Z bílých cihel byla postavena velká jednopatrová budova pro
mužstvo, dvě stáje pro koně, krytá jízdárna a odděleně vila pro důstojníky.
Architektura kasáren byla poškozena necitlivými zásahy v letech 1968 -
1991, kdy objekt používala Sovětská armáda.
V letech 1909 - 1910 vzniká rovněž první významná stavba projektovaná
pro Pardubice - areál Winternitzových automatických mlýnů v malebném místě
na pravém břehu řeky Chrudimky. Při pohledu z protější strany řeky působí
dodnes tato monumentální stavba se zajímavě pojatým pláštěm, ve, kterém
kontrastují světlé a tmavé spárové cihly uspořádané do ornamentálních
vzorů, jako romantický hrad. V první polovině dvacátých let byla budova
několikrát rozšiřována a upravována a doplněna drobnou řadou rozeklaných
štítků (vlaštovčí ocasy), které vycházejí z tradičního pernštýnského
dekoru. Po generační roztržce vystoupil v roce 1911 ze SVU Mánes a stal se
prvním předsedou Skupiny výtvarných umělců, spolupracoval na redakci Uměleckého
měsíčníku, navrhl několik interiérů pro dr. Grégra.
V roce 1912 založil spolu s
Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny (PUD). V této době navrhl nejvýznamnější
díla svého kubistického období dům, jimiž jsou "dům U Černé
Matky Boží" v Praze a lázeňský dům v Bohdanči. Dům U černé
Matky Boží v Celetné ulici s arkýřově zalomenými okny znamenitě zapadl
do svého historického prostředí, hlavně díky mansardové barokní střeše.
Pozoruhodné bylo kubistické kování balkonů a vstupních dveří a zejména
krásný kubistický interiér kavárny a parteru s Gočárovým nábytkem a
lustry.
Lázeňská budova v Bohdanči byla otevřena v květnu 1913 a dodnes nese Gočárovo
jméno. Přízemí s předsunutou krytou kolonádou je určeno k umístění všech
zařízení potřebných k léčení rašelinou-kabiny s vanami pro slatinné
koupele, odpočívadla, čekárny, místnosti pro masáže. Kolonáda s arkýřovými
výstupky ústí do vestibulu a dnes navazuje na další lázeňské budovy.
Pavilon dodnes slouží původnímu účelu v Léčebných lázních.
V letech 1913 - 1914 se Gočár zúčastnil soutěže projektu na Žižkův
pomník na Vítkově a výstavy SVU v Obecním domě, zúčastnil se založení
Svazu českého díla, vystavuje nábytek v Německu. V roce 1924 byl jmenován
profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1928 byl zvolen
rektorem této školy, funkci zastával do roku 1932. Ve dvacátých letech začíná
období tzv. rondokubismu a v této době vznikají další významné stavby.
V letech 1921 - 1923 je realizována stavba budova Legiobanky v Praze Na Poříčí.
Budova je pojatá jako těžká pětiosá palladinská architektura s
Guttfreundovským reliéfem přes celou šířku překladu a parapetu, který
je podepřený na obou koncích i nad vstupem plastikami Jana Štursy. Další
čtyři patra mají půlkruhové masivní polosloupy přerušené plastickou
dekorací. Nad kubisticky zalomenými okny použil Josef Gočár nadokenních
oblouků. Bankovní hala má ornamentální dekoraci stěn a dlažby a krásný
skleněný strop ze tří kruhových segmentů.
Na
počátku dvacátých let začíná období intenzivní práce pro Hradec Králové
v čele se starostou dr. Ulrichem. Gočár postupně zpracovává územní plán
města, vytváří regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině,
školní bloky, střed města. Plány výstavby zahrnují rovněž systém vnějšího
dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž
se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně. Za vydatné podpory
starosty Ulricha jsou postupně realizovány v Hradci Králové stavby Koželužské
školy s vilou ředitele (1923 - 1924), budova Anglobanky (1922 - 1923), výšková
úprava průčelí starších domů dnešního Masarykova náměstí s
instalací sochy T. G. Masaryka (1926 - 1927), budova Rašínova státního
gymnázia s tělocvičnou a domem ředitele, vše v režném zdivu, před
vchodem socha "Vítěze" od J. Štursy (1923 - 1926). Dále byla
realizována stavba Nových škol obecných (Obecná a měšťanská) v letech
1925 - 1927, které navazují na budovou gymnázia. Jsou odděleny náměstím
sloužícím jen pěší komunikaci, střechy měly původně sloužit jako
sluneční lázně. V letech 1926 - 1928 byla realizována stavba mateřské
školy umístěna mezi obecnou a měšťanskou školou. V tomto období vzniká
v Hradci Králové podle Gočárova projektu další církevní stavba - Ambrožův
sbor církve československé (1925 - 1928), která se skládá z vlastního
kostela (železobeton) a budovy fary a biskupství (režné zdivo).
Jako osvědčený spolupracovník Angrobanky byl Gočár pověřen v roce 1923
vypracováním návrhu stavby filiálky banky v Pardubicích. Robustně a téměř
asketicky působí architektura klasicizující bankovní budovy, která byla
v letech 1924 -1925 postavena vedle Zelené brány.
V letech 1927 - 1928 probíhají práce na kostele sv. Václava v Praze-Vršovicích,
jedné z nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb, Gočár rovněž
soustavně pracuje na návrzích na Státní galerii pro Prahu. Věnoval se jí
přes 20 let, ale bohužel žádný z jeho třech návrhů nebyl realizován.
Josef Gočár zemřel 10. září 1945. Je pochován na vyšehradském Slavíně.
Prameny :
Česká národní banka
http://www.kubista.cz/
http://www.archiweb.cz/architekti/gocar.htm
http://sweb.cz/lazne.bohdanec/gocar/
Další odkazy :
- Deset století
architektury