Deset století architektury 2000 Kč Empír - Zámek Kačina
Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší
povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk
mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém
provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné
do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení
je hladká. Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze zlata o
ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 6,22 g, průměr je 20 mm a síla 1,60 mm.
Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny
odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena
odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Na lícní straně mince je stylizované průčelí jednoho ze dvou pavilonů
zakončujících boční křídla zámku Kačina se čtyřmi dórskými
sloupy. Na pavilonu je umístěna volná kompozice heraldických zvířat ze
státního znaku České republiky (slezská orlice, český lev, moravská
orlice) stylizovaná do tympanonu. V kladí nad sloupy je název státu "ČESKÁ
REPUBLIKA" , ve spodní části mince pod sloupy název cyklu "DESET
STOLETÍ ARCHITEKTURY" a nominální hodnota mince. Je zde rovněž značka
mincovny. Dominantu rubové strany mince tvoří dva dórské sloupy a nad
nimi při horním okraji mince vyobrazení zámku. Na vrcholech sloupů pod zámkem
je umístěn ve čtyřech řádcích text vztahující se k námětu mince,
letopočet ražby a autorská značka autora výtvarného návrhu mince pana
Josefa Oplištila.
Limit ražby je 3 500 ks v provedení proof.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.
zdroj : ČNB, sekce peněžní a platebního styku
Zámek jako letní sídlo dal postavit Jan Rudolf Chotek, nejvyšší purkrabí Českého království. Autorem projektu byl drážďanský arch. Ch. F. Schuricht. Zámecká stavba vznikla v letech 1802 - 1822 v rozsáhlém anglickém parku, založeném tu již v roce 1789 a upraveném podle návrhu N. J. Jacquina. Výstavbu Kačiny vedl prof. J. Fischer, od roku 1807 ing. J. F. Jöndl a v poslední fázi A. Arche. Vnější výzdoba zámku se omezila na reliéfní plastiky v trojúhelníkových štítech. Vzhled zámku se od výstavby nezměnil. Od roku 1968 zde probíhají za provozu rozsáhlé vnější i vnitřní úpravy. Fasády dostávají bíle šedavý nátěr, prejzová krytina byla vyměněna za měděnou. Střed podkovovitého půdorysu kačinského zámku tvoří podélná jednopatrová hlavní budova. V ose stavby předstupuje u vstupního i zahradního průčelí portikus se 6 iónskými sloupy. Basreliéf od V. Prachnera v trojúhelníkovém štítu vstupního průčelí alegoricky zobrazuje lov a zemědělství, zahradní basreliéf má mytologickou a alegorickou výzdobu od A. Schrotha. Za čtvrtkruhovými kolonádami s dórskými sloupy stojí přízemní stavby s místnostmi pro hosty. Kolonády s 20 sloupy spojují hlavní budovu s bočními patrovými pavilóny s dórskými portiky a tympanony. V levém pavilónu je knihovna s ústředním sálem a kupolí, v pravém kaple (s nedokončeným interiérem) a divadlo, dostavěné až v roce 1851. V patře byly obytné pokoje a provozní místnosti, v suterénu konírny a hospodářské zařízení. V zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se kromě knihovny nic nezachovalo. Ústřední prostorou objektu je reprezentační kruhový sál v přízemí střední části, potom jídelna, taneční síň a přilehlé salóny. V patře je expozice medového pečiva, vývoj zemědělského osídlení, historie chovu včel, odrůdy polních plodin a zeleniny, ovocnářství a české chmelařství. V suterénu masný průmysl, vinařství, mlynářství, pekařství, ošetřování a zpracování mléka. Jedinečná empírová knihovna, v níž je přes 30 000 svazků knih. Bezbariérový přístup do zámku a parku.