Emil Kolben (1. 11. 1862 – 3. 7. 1943) – český podnikatel, elektrotechnický inženýr a vynálezce. Jeden ze zakladatelů podniku ČKD. Zkušenosti sbíral ve firmě amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona, kde pracoval jako šéfinženýr. V USA se seznámil také s vynálezcem Nikolou Teslou, který jej inspiroval výzkumy v oboru střídavého elektrického proudu.

Emil Kolben se narodil jako první z osmi dětí v rodině drobného zemědělce ve Stránčicích u Prahy. Mimořádný talent pro technické obory zúročil už při studiích na reálné škole v Praze a pak především na německém vysokém učení technickém, které absolvoval s vynikajícím prospěchem. V roce 1886 tam získal diplom strojního a elektrotechnického inženýra. Díky Gerstnerovu stipendiu, které obdržel rozhodnutím českého zemského sněmu, se vydal na studijní cesty do zahraničí. Projel několik evropských zemí a poté se vypravil do USA, kde získal práci ve firmě Thomase Alvy Edisona v Shenectady ve státě New York. Slavný vynálezce si Kolbenových schopností všiml a jmenoval jej nejprve svým asistentem v laboratoři ve West Orange, později hlavním inženýrem a vedoucím technického oddělení firmy Edison Machine Works v Shenectady. Kolben se stal odborníkem přes elektrické točivé stroje, které sám i navrhoval. V Americe se setkal také se srbským vynálezcem Nikolou Teslou, jenž rovněž pracoval u Edisona. Geniální Tesla objevil a prosazoval střídavý proud, Edison viděl perspektivu v proudu stejnosměrném, čímž se oba vědci dostali do sporu, který vyústil rozchodem. Kolbena Teslovy myšlenky zaujaly a časem se přiklonil k jeho vizi elektrifikace světa. Po návratu do Prahy založil elektrotechnickou firmu Kolben a spol. (1896), která se specializovala na výrobu elektromotorů, generátorů a transformátorů na střídavý proud. Podobně jako se odehrál souboj vizí mezi Edisonem a Teslou v Americe, v Čechách se střetli Emil Kolben a František Křižík. Když na přelomu století Praha vyhlásila soutěž na výstavbu ústřední elektrárny, z významné zakázky se radoval právě Kolben. Vítězství nastartovalo rozmach jeho firmy a přineslo i morální posílení značky podniku, který přeměnil na akciovou společnost.

S finanční podporou Živnobanky rozšířil výrobu a expandoval také do zahraničí. V roce 1911 Kolbena v Praze navštívil i jeho bývalý zaměstnavatel Thomas A. Edison.

Po první světové válce došlo ke sloučení Kolbenovy firmy s Českomoravskou strojírnou (1921) do společnosti Českomoravská -Kolben. Fúze pokračovala v roce 1927: připojením Breitfeld &Daněk a. s. vznikl úspěšný strojírenský a elektrotechnický koncern Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Na konci třicátých let měla společnost přes 15 tisíc zaměstnanců. Po vypuknutí druhé světové války její výrobní kapacity využíval především německý zbrojní průmysl. Sám Emil Kolben byl kvůli svému židovskému původu 7. 6. 1943 deportován do terezínské věznice, kde 3. července téhož roku zemřel.