Odražky medaile z jiného kovu, jiné hmotnosti:
- Návrhy mince Jan Hus II. Au 1 Oz -
exkluzivní, číslovaná edice
- Návrhy mince Jan Hus II. Au 1/2 Oz - sběratelská, číslovaná edice
- Návrhy mince Jan Hus II. Ag 1 Oz -
stříbrná, číslovaná edice
- Návrhy mince Jan Hus II. Ag 28 mm -
stříbrná, číslovaná edice
Sada obsahuje tři umělecké návrhy na minci z emisního plánu ČNB
10000 Kč
Jan Hus (kolem roku 1370 - 6. července 1415) – český kazatel, filozof a náboženský reformátor. Kritizoval mravní úpadek středověké církve, za což upadl v nemilost. Ze svých názorů neustoupil ani pod těžkým nátlakem církevních hodnostářů. Ti ho nechali 6. července 1415 v německé Kostnici upálit.
Přesné datum Husova narození není známo. Podle historiků k němu mělo dojít kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic. Po ukončení farní školy odešel do Prahy, kde nastoupil na artistickou fakultu Karlovy univerzitu. V roce 1393 získal hodnost bakaláře, o tři roky později se stal mistrem svobodných umění a posléze univerzitním mistrem. Hus byl zpočátku zřejmě motivován hlavně snahou o lepší živobytí, neboť pocházel z chudé rodiny. Ve studiu nijak zvlášť nevynikal a sám přiznal, že mu nebyla cizí ani účast na studentských výtržnostech. Přesto usiloval o další teologické vzdělání a jeho myšlení začalo procházet transformací.
Kazatel a kritik poměrů
Jako vysvěcený kněz kázal od roku 1400 v kostele svatého Michala a o dva roky později také v Betlémské kapli. Oporu pro své myšlenky měl ve spisech anglického reformátora Jana Viklefa (John Wycliff) i v ideálech prvotního křesťanství. Tady se ale začal stávat nepohodlný pro církevní oligarchii, která v té době žila způsobem na hony vzdáleném křesťanským principům. Běžné bylo kupčení s odpustky a očividná chamtivost některých kněží dosahovala takové míry, že se na Husovu stranu postavil i král Václav IV. Dalším žhavým tématem doby se stala národnostní otázka na Univerzitě Karlově. Na Husův popud vydává král Dekret kutnohorský (1409), v důsledku něhož němečtí mistři ztrácejí většinu a posléze z univerzity demonstrativně odcházejí. Evropou se jejich prostřednictvím začínají šířit fámy o českých kacířích.
Za pravdu ohnivá hranice
Dopad na sebe dlouho nenechal čekat a v březnu 1411 uvaluje římská kurie na Husa klatbu a vyhlašuje jej za odpadlíka. Betlémský kazatel navíc ztrácí přízeň krále, který si uvědomoval, že se situace příliš vyhrotila. Panovník navíc obdržel slib bohatého podílu z prodeje odpustků. Husovy myšlenky se však v té době už šířily jako velká voda a situace v Praze začínala být kriticky výbušná. Na podzim 1412 uvaluje Řím na Husa další a nejvyšší klatbu. Aby se na charismatického kazatele zapomnělo, má být dokonce zbořena Betlémská kaple. Hus si nepřál, aby v Praze propuklo násilí, a tak odchází mimo město, kde se uchyluje pod ochranu svých příznivců a pokračuje v kázání. Na hradě Krakovci jej zastihla výzva říšského krále Zikmunda Lucemburského, aby se dostavil k církevnímu koncilu do Kostnice. Tam má Hus odvolat své názory a podřídit se autoritě církve. Navzdory věznění a hrozbě smrti, český reformátor neodvolal a než by zradil své svědomí a učení, nechal se raději upálit. Stalo se tak před hradbami Kostnice 6. července 1415.
Zpráva o Husově upálení v Čechách vzedmula obrovskou vlnu nevole a stala se předzvěstí mnohaletých ničivých husitských válek.
Hus jako autor
Do historie vstoupil Jan Hus také jako autor latinsky i česky psaných děl, zejména traktátů. K nejznámějším titulům patří O církvi (De ecclesia), Výklad Viery, Desatera a Páteře, Dcerka nebo Postila. Nejkritičtějším se stal spis Knížky o svatokupectví, v němž se ostře staví proti vymáhání poplatků za církevní obřady bez ohledu na chudobu věřících.
Den Husova upálení se stal českým národním svátkem, jako mučedníka si jej připomínají církve vzešlé z protestantské reformace, ale například i církev pravoslavná.
Jan Hus zasáhl také do české gramatiky, když místo používaných spřežek zavedl háčky a čárky. Z češtiny pak tato diakritická znaménka kromě Slováků převzaly i další národy, jako například Slovinci, Chorvaté, Estonci, Lotyši nebo Litevci.
Česká národní banka vyhlašuje před vydáním každé mince veřejnou soutěž na
její výtvarné zpracování. Do soutěží se obvykle hlásí se svými návrhy 30 -
40 výtvarníků.
Vyhodnocení soutěže provádí odborná komise v několika kolech. Právo vybrat
nejlepší návrh k realizi náleží bankovní radě ČNB.
Česká národní banka
vyhlásila veřejnou soutěž na pamětní zlatou minci
10000 Kč Jan Hus. Těchto
mincí bylo vydáno X.000 ks
Nyní můžete získat numismatický unikát: sadu vydanou nákladem
pouhých
1 ks, obsahující další tři
zdařilé návrhy z této soutěže od vynikajících českých medailérů:
Návrh Zbyňka Fojtů
zn. (Septa)
Averz: Medaile Zbyňka Fojtů evokuje atmosféru začátku 15. století a čerpá z dobových výtvarných prací – rytin a ilustrací. Na lícní straně je výjev z Kostnice, kde 6. července 1415 vzplála hranice s českým reformátorem a knězem Janem Husem. Byla mu nasazena potupná ďáblova čepice jako zatvrzelému kacíři, na popravišti za městem byl přivázán ke kůlu a když znovu odmítl nabídku, aby odvolal své články, byl oheň zapálen. Popel pak vhodili do řeky Rýna, aby si jeho přívrženci neudělali z hrobu poutní místo. Data pod hranicí připomínají, že v roce 2015 si veřejnost připomene již 600 let od Husova upálení.
Reverz: Rubová strana ukazuje Mistra Jana při kázání v Betlémské kapli, jemuž zbožně naslouchají jeho oddaní a věrní posluchači. Výjev je zpracován podle motivu ze spisu Processus consistorialis Martyrii Io. Huss z roku 1524.
Návrh Josefa Šafaříka zn. (Vojta)
Averz:
Zobrazení Jana Husa na lícní straně medaile Josefa Šafaříka má symbolickou podobu – výrazný profil zleva pokračuje nápisem Mistr Jan Hus, vytvořeným stylizovaným gotickým písmem, které je nahoře zakončeno plameny na paměť Husovy smrti na hranici. Letopočty připomínají historickou událost (1415), od níž uplynulo již 600 let (2015) a jsou odděleny kalichem, symbolem víry, kterou kazatel hlásal.
Reverz:
Rubová strana je koncipována jako parafráze Husova citátu o pravdě – Šiř, hledej pravdu, uč se pravdě, prav pravdu, miluj, braň pravdu až do smrti. Kompozici doplňují český lev, moravská a slezská orlice a nápisy v mezikruží.
Návrh Jiřího Hanuše
zn. (H)
Averz:
Výstižná a duchovně silná je kompozice lícní strany Romana Shamilyana. Jan Hus se dostavil na kostnický koncil na podzim roku 1414 s důvěrou, že bude moci diskutovat o svém učení. Čekaly ho ale jen výslechy a vězení. Avšak koncil kazatele nedokázal přimět k odvolání jeho článků, vynesl tedy rozsudek, že bude jako zatvrzelý kacíř upálen. Jan Hus stojí na hranici z polen a smířen se svým osudem hledí vzhůru, jako by hledal vykoupení od Boha, když od církve se dočkal pouze nepochopení, nepřátelství a odsouzení. Text a letopočty jsou dokola v tenkém vnějším mezikruží.
Reverz:
Rub medaile od Jiřího Hanuše navazuje na lícní stranu a představuje kůl, k němuž byl český kazatel v Kostnici připoután. Odshora je na něm fragment citace Husova kréda: Miluj pravdu, prav pravdu, braň pravdu až do smrti. Obraz dotvářejí heraldická zvířata a název republiky.
Informace k sadě návrhů:
Umělecké návrhy v sadě neobsahují uvedení nominální hodnoty 10000 Kč a
proto nejsou zákonným platidlem. Jsou označeny příslušnou puncovní
značkou. Dodavatelem materiálu pro ražbu českých mincí i těchto
sad uměleckých návrhů je Münze Österreich.
Nepřehlédněte:Stříbrné odražky
jsou vydány i ve speciálním provedení povrchové úpravy mincovní plochy
ušlechtilou patinou. Každý odražek je patinován ručně, aby získal
krásu stáří a lépe vynikla plastika jednotlivých detailů jeho reliéfu.