FERDINAND I. (V.)
Medaile na nástup vlády v roce 1835 a jejich varianty
Před více než 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand, jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand I. Dobrotiv ý (*1793, †1875) z Habsbursko-Lotrinské dynastie, v letech 1835–1848 rakouský císař, byl nejstarší syn císaře Františka II. a jeho druhé choti Marie Terezie Neapolsko-Sicilské. Jeho celé jméno znělo Ferdinand Karel Leopold Josef František Marcelin. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty a byl chatrného zdraví. Měl hudební nadání, talent na jazyky a zájem o botaniku, na druhou stranu měl potíže s koncentrací a mluvení mu často činilo potíže. Nebyl schopen plnit v plném rozsahu všechny úkoly spojené s v ýkonem budoucích vladařských povinností. Jeho zevnějšek byl pro okolí spíše odpudiv ý. Ačkoli mu lékaři předpovídali krátký život, dožil se nakonec velmi v ysokého věku. Přízvisko „Dobrotivý“ si Ferdinand u mnohých získal pro své laskavé a příjemné chování. Často se mu, ale dostalo i hanlivých přízvisek jako „Dobrotinand Koňský (Gütinand der Pferdige)“, nebo dokonce „Nandl hlupák (Nandl der Trottel)“. Arcivévoda Ferdinand převzal z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich) vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ