Zlato Numismatika



Jedinečný unikát

Unikátní ražby Pražské mincovny a.s. Rozšiřte svou sbírku o nové jedinečné medaile z drahých kovů. Exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
UKRAJINA 100 HŘIVEN
Komparace 1992–2014

Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).

Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.



Nejkrásnější medailony Karolínská kolekce kompletní
Exkluzivní sadu pamětních medailonů inspirovaných slavnou českou mincí Nové Město pražské ze sady Karel IV., vyrazila Pražská mincovna. Náměty pro čtyři nové tituly vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl.



Zlatá desetitisícikoruna Karel IV. – Nové Město pražské (emise ČNB) se zařadila k legendám české mincovní tvorby. V prestižní anketě každoročně pořádané v USA časopisem World Coin News a nakladatelstvím Krause Publications získala na přelomu tisíciletí titul Nejkrásnější zlatá mince roku 1999. Celá emise je samozřejmě už dávno beznadějně vyprodaná, slavný motiv se však znovu objevil na pamětních medailonech Pražské mincovny, která k jejich ražbě získala autorská práva i souhlas České národní banky.
K motivu připomínajícímu založení Nového Města pražského navíc přibyly další tři návrhy z ateliéru Vladimíra Oppla, takže vznikla zajímavá sada čtyř medailonů tematicky zaměřených na období vlády Karla IV. Zajímavostí je, že tyto návrhy měl autor téměř patnáct let uložené v archivu, původně byly totiž určeny pro pamětní mince České národní banky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.