Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce
Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.
Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
Poklad z Duškovy ulice Výstava Muzea hlavního města Prahy
15. listopadu 2008 pracovali ve sklepě domu v Duškově ulici č. 20 v Praze tři ukrajinští dělníci. Při stavebních pracích narazili na zazděný poklad o obrovském objemu.
Nález ohlásili redaktorům TV NOVA a ti doporučili oznámit celou událost Policii České republiky, která okamžitě provedla ohledání místa a převzetí.
Nález obsahoval celkem 21 317 předmětů převážně ze stříbra, dále alpaky a obecných kovů o celkové váze 493 kilogramů.
Rozhodnutím Rady hlavního města Prahy získalo do svých sbírek tento soubor Muzeum hlavního města Prahy, které jeho část zpřístupnilo veřejnosti.
Datum ukrytí je možné určit poměrně spolehlivě už nyní, u pokladu se našly noviny datované do roku 1947. V otázce původního vlastníka se prozatím přiklání odborníci k názoru, že poklad zazdil majitel stříbrnické dílny. Tomu by nasvědčovala povaha materiálu, předměty
se objevují ve velkých sériích (3417 f lakonků, 870 náramků atd.), jsou v různém stádiu rozpracovanosti (1784 půlek f lakonků atd.) anebo se jedná přímo o pracovní materiál v surovém stavu (slitky, pájecí pruty, klubka drátů, destičky atd.). Předměty také ukazují, jaké bylo v ybavení dobové dí lny. Na otázky proč, kam se majitel poděl a proč si poklad nikdy nev yzvedl, se ještě budou hledat odpovědi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
