200 ŠEKELŮ Nová bankovka Izraele
Izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dala v prosinci loňského roku do oběhu novou dvousetšekelovou bankovku.
Bankovka postupně nahradí od roku 1999 v oběhu se nacházející starší typ červené dvousetšekelové bankovky s portrétem třetího izraelského prezidenta Zalmana Šazara (1889–1974).
Nová bankovka má rozměry 71 × 150 mm a převažující barva na ní použitá je modrá. Na lícní straně zdobí bankovku portét významného židovského básníka, spisovatele, novináře a překladatele Nathana Altermana. Alterman se narodil roku 1910 ve Varšavě a v patnácti letech se s rodinou přestěhoval do tehdejší britské mandátní Palestiny. Když mu bylo devatenáct let, odjel na studia do Francie, kde studoval nejdříve na pařížské Sorboně a poté pokračoval ve studiu na univerzitě v Nancy, kde získal titul zemědělského inženýra. Roku 1932, po svém návratu do Palestiny začal Alterman pracovat v zemědělské škole Mikve Jisrael nedaleko Tel Avivu, ale později se živil již jako novinář, básník a spi
sovatel.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Ze světa kovových známek (8) Známky na chléb
Kovové známky – poukázky k odběru chleba jsou značného stáří. Již v antickém Římě byly mezi římský lid rozdávány olověné tessery zvané frumentarie pro bezplatný příděl obilí, později
i chleba římské chudině.
Za nejstarší českou kovovou známku, za níž bylo možné obdržet chléb, byla považována ražba, kterou popisuje Vilém Killian v prodejním katalogu své sbírky1. Jak stojí v poznámce u této mosazné ražby s božím okem a opisem SPEIS DER ARMEN 1771 na líci a nápisem GUT – FÜR EINEN – TAG2 na rubu, dostávali za ni v době nouze L. P. 1771 chudí na Staroměstském náměstí chléb. Popis této známky se shoduje s německými známkami vydanými v Mnichově (obr. 1), je nepravděpodobné, že by se stejné známky užívaly i v Praze. Zda Vilém Killian známku vydával za českou, aby zvýšil její atraktivnost pro potencionální české zájemce, či o jejím německém
původu nevěděl, není známo. V pozdějších soupisech českých ražeb již tato položka není uvedena. Z Německa je známa celá řada historických poukázek na chléb pro chudé, vydávaných v dobách nouze zejména v 18. a počátkem 19. století městy, vrchností, dobročinnými spolky či kostely a církevními provinciemi. Nejznámější jsou známky Elberfeldského obilného spolku
(Elberfelder Korn Verein), jejichž prostřednictvím se v letech 1816–1817 zmírňoval dopad neúrody a následný strmý nárůst cen potravin na nejchudší vrstvy obyvatelstva
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
