Karol Kuzmány b.k.

Averz (lícní strana):
Na líci mince je v štvorcovej ploche v hornej časti v dvoch riadkoch názov štátu SLOVENSKÁ REPUBLIKA, pod ním je štátny znak a letopočet razby 2006. V strede je nominálna hodnota 200 Sk a v spodnej časti je zobrazená štylizovaná otvorená kniha s lipovým listom uprostred. Pod štvorcovou plochou vľavo je značka mincovne, uprostred je značka programu Spoločné emisie Európy (ku ktorému sa Slovenská republika touto mincou pripojila) znázorňujúca európsku hviezdu a symbol eura a vpravo sú iniciálky autorky výtvarného návrhu Márie Poldaufovej.

Reverz (rubová strana):
Na rube mince je v štvorcovej ploche zobrazený portrét Karola Kuzmányho. Pod portrétom je meno KAROL, letopočet narodenia 1806, letopočet úmrtia 1866 a priezvisko KUZMÁNY. Nad štvorcovou plochou je faksimile Kuzmányho podpisu a názov jeho cirkevnej funkcie Superintendent.

- Další informace o této minci

Karol Kuzmány - (16. listopadu 1806 – 14. srpna 1866) – slovenský spisovatel, překladatel, národovec a teolog. Vydavatel almanachu Hronka. Svojí tvorbou ovlivnil formování slovenské literatury v období národního obrození první poloviny devatenáctého století.

Karol Kuzmány se narodil ve městě Brezno evangelickému faráři Jánu Kuzmánymu, jako poslední z deseti potomků. Už za školních let ho otec vyučoval řeckému jazyku, později na nižším gymnáziu v Dobšiné studoval němčinu a v letech 1820 až 1822, za pobytu v Gemeru, i maďarštinu.

V roce 1822 nastoupil na Evangelické lyceum do Prešpurku (Bratislavy) a po jeho absolvování se rok připravoval na plánovaná studia v německé Jeně. Na tamní univerzitu skutečně roku 1828 nastoupil a dva roky se vzdělával v oborech teologie, filozofie a dějin.

Od roku 1830 působil Kuzmány jako farář ve Zvolenu, po dvou letech ale odešel do Banské Bystrice, kde v různých funkcích působil až do roku 1849. Jako odpůrce maďarizace se často stával terčem útoků uherských orgánů. Proto v roce 1849 odešel do Vídně, kde se na deset let stal profesorem praktické teologie na tamní univerzitě.

Kuzmány se projevoval jako novátor v hledání neotřelých literárních cest. Oživit literární život, v němž přežívala strnulá schémata, se pokoušel i prostřednictvím almanachu Hronka, kde se nebál dát prostor mladým autorům. Po zániku časopisu (1838) se soustředil hlavně na psaní náboženské poezie. Přispíval do celé řady českých i slovenských periodik, mezi nimiž byl například český literární almanach Vesna, časopis Květy, Slovenské pohľady, Štúrovy Slovenské noviny, Evanjelické církevné noviny a další.

V roce 1863 se stal prvním podpředsedou právě ustanovené Matice slovenské, na jejímž založení se podílel.

Karol Kuzmány zemřel 14. srpna ve městě Štubnianské Teplice (dnes Turčianské Teplice). Jeho tělo bylo uloženo na národním hřbitově v Martině.