Karol Kuzmány b.k.
Averz (lícní strana):
Na líci mince je v štvorcovej ploche v hornej
časti v dvoch riadkoch názov štátu SLOVENSKÁ
REPUBLIKA, pod ním je štátny znak a letopočet razby
2006. V strede je nominálna hodnota 200 Sk a v
spodnej časti je zobrazená štylizovaná otvorená
kniha s lipovým listom uprostred. Pod štvorcovou
plochou vľavo je značka mincovne, uprostred je
značka programu Spoločné emisie Európy (ku ktorému
sa Slovenská republika touto mincou pripojila)
znázorňujúca európsku hviezdu a symbol eura a vpravo
sú iniciálky autorky výtvarného návrhu Márie
Poldaufovej.
Reverz (rubová strana):
Na rube mince je v štvorcovej ploche zobrazený
portrét Karola Kuzmányho. Pod portrétom je meno
KAROL, letopočet narodenia 1806, letopočet úmrtia
1866 a priezvisko KUZMÁNY. Nad štvorcovou plochou
je faksimile Kuzmányho podpisu a názov jeho
cirkevnej funkcie Superintendent.
PODROBNOSTI K Karol Kuzmány b.k.
Na líci mince je v štvorcovej ploche
v hornej časti v dvoch riadkoch názov štátu SLOVENSKÁ
REPUBLIKA, pod ním je štátny znak a letopočet razby 2006. V strede
je nominálna hodnota 200 Sk a v spodnej časti je zobrazená štylizovaná
otvorená kniha s lipovým listom uprostred. Pod štvorcovou plochou vľavo
je značka mincovne, uprostred je značka programu Spoločné emisie Európy
(ku ktorému sa Slovenská republika touto mincou pripojila) znázorňujúca
európsku hviezdu a symbol eura a vpravo sú iniciálky autorky výtvarného
návrhu Márie Poldaufovej.
Na rube mince je v štvorcovej ploche
zobrazený portrét Karola Kuzmányho. Pod portrétom je meno KAROL, letopočet
narodenia 1806, letopočet úmrtia 1866 a priezvisko KUZMÁNY. Nad štvorcovou
plochou je faksimile Kuzmányho podpisu a názov jeho cirkevnej funkcie
Superintendent.
Karol Kuzmány - 200. výročie narodenia
Karol Kuzmány (16. 11. 1806 – 14. 8.
1866) – spisovateľ, cirkevný hodnostár, pedagóg a podpredseda
Matice slovenskej, patril k ústredným osobnostiam národného, literárneho
i cirkevného života na Slovensku v 19. storočí. Angažoval
sa po boku štúrovcov v slovenskom národnom hnutí, roku 1849 bol členom
delegácie, ktorá cisárovi Františkovi Jozefovi I. predložila dokument s národnými
a štátoprávnymi požiadavkami Slovákov. Aktívne sa zúčastnil
zakladania Matice slovenskej roku 1863, stal sa jej prvým podpredsedom, zaslúžil
sa o všestranný rozvoj jej činnosti a prispel k založeniu
slovenského gymnázia v Martine. Bol iniciátorom a organizátorom
literárneho života a vydavateľom literárneho časopisu Hronka (1836
– 1838). Je autorom teoretickej práce O kráse (1836), básnickej
skladby Běla (1836) a filozofického románu Ladislav (1838). Venoval sa
aj duchovnej poézii, náboženskej spisbe a prekladom zo svetovej
literatúry. Cisárskym Protestantským patentom bol v roku 1859
realizovaný jeho návrh na usporiadanie evanjelickej cirkvi v Uhorsku.
-
Další informace o této minci
Karol Kuzmány - (16. listopadu 1806 – 14.
srpna 1866) – slovenský spisovatel, překladatel, národovec a teolog.
Vydavatel almanachu Hronka. Svojí tvorbou ovlivnil formování slovenské
literatury v období národního obrození první poloviny devatenáctého
století.
Karol Kuzmány se narodil ve městě Brezno
evangelickému faráři Jánu Kuzmánymu, jako poslední z deseti potomků. Už za
školních let ho otec vyučoval řeckému jazyku, později na nižším gymnáziu
v Dobšiné studoval němčinu a v letech 1820 až 1822, za pobytu v Gemeru, i
maďarštinu.
V roce 1822 nastoupil na Evangelické lyceum do
Prešpurku (Bratislavy) a po jeho absolvování se rok připravoval na
plánovaná studia v německé Jeně. Na tamní univerzitu skutečně roku 1828
nastoupil a dva roky se vzdělával v oborech teologie, filozofie a dějin.
Od roku 1830 působil Kuzmány jako farář ve Zvolenu,
po dvou letech ale odešel do Banské Bystrice, kde v různých funkcích
působil až do roku 1849. Jako odpůrce maďarizace se často stával terčem
útoků uherských orgánů. Proto v roce 1849 odešel do Vídně, kde se na deset
let stal profesorem praktické teologie na tamní univerzitě.
Kuzmány se projevoval jako novátor v hledání
neotřelých literárních cest. Oživit literární život, v němž přežívala
strnulá schémata, se pokoušel i prostřednictvím almanachu Hronka, kde se
nebál dát prostor mladým autorům. Po zániku časopisu (1838) se soustředil
hlavně na psaní náboženské poezie. Přispíval do celé řady českých i
slovenských periodik, mezi nimiž byl například český literární almanach
Vesna, časopis Květy, Slovenské pohľady, Štúrovy Slovenské noviny,
Evanjelické církevné noviny a další.
V roce 1863 se stal prvním podpředsedou právě
ustanovené Matice slovenské, na jejímž založení se podílel.
Karol Kuzmány zemřel 14. srpna ve městě Štubnianské
Teplice (dnes Turčianské Teplice). Jeho tělo bylo uloženo na národním
hřbitově v Martině.