Papírová platidla se mnohem více stávají cílem padělatelů, než je tomu v případě
mincí. Ačkoliv je naprostá většina zadržených falzifikátů nejnižšího stupně
nebezpečnosti, je dobré znát základní ochranné prvky našich platidel.
Moderní technologie nás obklopují
na každém kroku a není tak
divu, že pronikají i do takového odvětví,
jako jsou papírová platidla.
S nejnovějšími technologiemi se nesetkáváme jen na měnách jako je euro či
americký dolar, ale nalezneme je i na našich bankovkách. Takovým příkladem je
i tzv. IR tisk. Na rozdíl od veřejnosti dobře známého UV tisku je IR tisk
určený pouze pro odbornou veřejnost a specializovaná zařízení. IR tisk spočívá
v nánosu speciální barvy, která je viditelná pouze při osvícení infračerveným
zářením. Touto barvou jsou na příklad u 100 a 200 Kč vyvedeny i portréty Karla
IV. a Jana Amose Komenského. Naopak u vyšších nominálů jsou poté portréty
viditelné jen z části nebo vůbec.
Dalším prvkem, který našel uplatnění i na bankovkách je dobře známý čárový
kód. Čárový kód bývá umístěn buď viditelně na povrchu bankovky, nebo je
zapracován přímo do papírové hmoty. Jednotlivé části mohou být složeny buď z
částic kovu, nebo nahuštěním části papírové hmoty.
V tomto druhém případu ho můžeme nalézt i na euro bankovkách. Nasvítíme-li
eurobankovku proti světlu, spatříme proužky tmavé a světlé barvy. Tmavá značí
1, světlá 0. Kód se zde čte z rubové strany a ve dvojkové soustavě
koresponduje s nominální hodnotou.
Využití čárových kódu je však nejen v oblasti ochrany vůči falzifikaci, ale má
i své praktické uplatnění například v čítačích. Moderní vysokorychlostní
počítačky díky tomu dnes po načtení čárových kódů dokáží spočítat i 14
bankovek za sekundu a to aniž by musely být předen roztříděné.
Další dnes hojně využívaným prvkem je tzv. QR kód. QR kód zpravidla obsahuje
zašifrované informace o pravosti bankovky. Lze ho ovšem využít i v oblasti
turistického ruchu, kdy po načtení kódu mobilním telefonem dojde k
přesměrování prohlížeče na webové stránky s informacemi i turistických
zajímavostech, mapou země, aktuálním kurzu a podobně. Vůbec první bankovkou
využívající QR kód se stala v roce 2014 Nigerijská bankovka po 100 naira,
vydaná centrální bankou k 100. výročí vzniku země.
Na papírových platidlech však nalezneme i čipy. Jedním z nejčastěji
používaných je tzv. RFID čip. Jedná se o obdobu NFC, které známe z mobilních
telefonů. RFID čipy umožňují nejen čtení zapsaných informací, ale i zápis.
Samotné čipy jsou velice malé, mohou měřit až pět setin milimetru. Využití
této technologie je nejen v oblasti ochrany peněz, ale i monitorování pohybu
bankovek v oběhu.
Nově nastupující generací jsou poté μ-chipy od společnosti Hitachi. Jedná se o
miniaturní čipy o velikosti kolem čtyř desetin milimetru, které mohou být
zapracovány do papírové hmoty bankovky a lze je přečíst na velké vzdálenosti.
Díky této technologii by tam bylo možné zjistit množství peněz v balíku, aniž
by jej bylo nutné otevřít. O implementaci této technologie v současnosti
uvažuje i Evropská centrální banka pro vyšší hodnoty nových eurobankovek.
Základem každé bankovky je papír. V případě ceninového papíru se však nejedná
o klasický papír z celulózy, který známě z papírnictví, ale o speciální papír
vyrobený ze 100% bavlny. Díky tomu má bankovka nejen na pohmat jednoduše
identifikovatelnou strukturu, ale i svůj charakteristický zvuk. Dalším
ochranným prvkem je všem dobře známý vodoznak. Ten je v případě našich
bankovek kombinovaný, což znamená, že je složen světlejšími a tmavšími částmi
(menší nebo naopak vyšší hustota papíru), které tvoří výsledný obrazec.
Zpravidla portrét ústřední postavy vyobrazené na bankovce. Při kontrole
vodoznaku je potřeba dbát na to, aby byl vidět skutečně jen proti světlu a
nejednalo se tak například pouze o natištěný obrazec.
U bankovek od 500 Kč výše se lze také setkat s opticky proměnlivou barvou.
Jedná se o tisk speciální barvou s částečkami kovu, která v závislosti na úhlu
pohledu mění barvu. Tento tisk nalezneme u pětisetkoruny ve tvaru růžičky, u
tisícikoruny lipového lístku, dvoutisícikoruny ve formě harfy a u
pětitisícikoruny v podobě českého lva. Podobný druh tisku je poté i tzv.
Iridiscentní pruh, který nalezneme rovněž jen u vyšších nominálů od 1000 Kč
výše. Ten se při běžném pohledu na bankovku jeví jako průhledný, po sklopení
proti světlu ale získává barevný nádech s kovově lesklým odleskem. Nalezneme
jej po pravé straně portrétu F. Palackému, Emy Destinové a T. G. Masaryka.
Dalším typickým znakem našich bankovek je okénkový proužek. Jedná se o proužek
z uměle metalizované hmoty, který prochází skrze papír bankovky po celé její
šířce. Je tvořen mikrotextem s označením hodnoty a centrální banky, v případě
bankovek od 500 Kč výše pak mění barvu v závislosti na úhlu pohledu.
Specifickou ochranou proti falzifikaci jsou i tzv. Omron kolečka. Jedná se o
žluté kroužky, které nalezneme u vybraných bankovek na lícní straně. Jejich
cílem je zabránit tisku bankovky na domácích tiskárnách.
V neposlední řadě obsahují naše bankovky i mikrotext. Zde, jak už název
napovídá se jedná o text, zpravidla číselné nebo slovní označení hodnoty,
které je tištěno velmi malým písmem, zpravidla v řádu jednotek milimetrů.
Nalezneme jej na příklad na líci vpravo od portrétu, nebo na rubu vedle
státního znaku.
