NUMISMATIKA

VÝCHODONĚMECKÁ MARKA

Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. června 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na východ, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.

ERFURTSKÉ TOLARY

Město Erfurt si v roce 1291 oproti platbě 1000 marek stříbra pronajalo od arcibiskupa Bernarda II . von Eppstein (1289–1305) právo razit mince a mohlo tak razit stříbrné feniky podle vlastního uvážení, vyústila pozdější smlouva o pronájmu v roce 1354 v nabytí úplného mincovního práva.

ZLATÉ MINCE Z VRATISLAVI

Stejně jako v mnoha ostatních oblastech numismatiky, opírá se aktuální stav výzkumu v mincovně ve Vratislavi z podstatné části o díla z 19. a raného 20. století. V posledních letech se polští numismatici, jako Jaroslaw Dutkowski a Grzegorz Skapski1), začali znovu intenzívně zabývat historií mincovnictví ve Slezsku, vděčíme jim za několik nových poznatků v této oblasti. Podařilo se vyjasnit otázky z raného období Vratislavské mincovny a získat nové poznatky o haléřové ražbě ve Vratislavi. V posledních letech se v obchodech s mincemi objevila celá řada dosud neznámých vratislavských zlatých mincí.

HABSBURSKÉ KORUNY

Rakouská mincovna v roce 2008 vydává novou sérii zlatých 100eurových mincí na téma Koruny Habsburků. První mince, která vyšla dne 5. listopadu 2008, se věnuje koruně Svaté říše římské národa německého.