Medaile Josef Hlávka

Josef Hlávka (15. 2. 1831 – 11. 3. 1908) – úspěšný stavební podnikatel, architekt a nejznámější český mecenáš. Projektoval a stavěl na území celého rakouského mocnářství.

Josef Hlávka se narodil v Přešticích nedaleko Plzně v rodině nemajetného purkmistra Antonína Hlávky a jeho ženy Anny. Po absolvování gymnázia v Klatovech a Kolíně a reálky v Praze studoval nejprve na pražské technice a posléze na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Během let 1856 – 1859 díky stipendiu cestoval po Evropě. V začátcích kariéry mu velmi pomohl František Šebek, který jej nejprve jmenoval ředitelem své stavební kanceláře a po svém odchodu do důchodu mu ji celou odkázal.

Během let 1860 – 1870 postavila Hlávkova stavební kancelář 142 staveb, které i přes vysoký počet zaměstnanců Hlávka sám osobně řídil či kontroloval. Z tohoto období pochází například stavba Zemské porodnice v Praze či kostel lazaristů ve Vídni. Svou největší zakázku Hlávka přijal v roce 1860. Od tehdejšího ministerstva kultury a vyučování dostal zadáno vypracování projektu rezidence řecko – pravoslavného biskupa v Černovcích, hlavním městě Bukoviny (nyní součást Ukrajiny). Projekt byl schválen roku 1863 a v březnu 1864 byl položen základní kámen celého komplexu. Metropolitní rezidence, kněžský dům, seminář a chrám byly dokončeny roku 1870, celý areál o několik let později.

Ve stejném období byl Hlávka také stavitelem Dvorní opery ve Vídni. Pracovní vytížení a namáhavé cestování mezi Prahou, Vídní a Černovcemi si vybralo svoji oběť na Hlávkově zdraví. Roku 1869 jej postihl kolaps. Nucenou přestávku v kariéře využil k přehodnocení svého dosavadního života a od roku 1882 až do své smrti v roce 1908 se systematicky věnoval mecenášské činnosti.
 
Zámek v Lužanech se stal centrem vzdělanosti a kultury – pobýval zde mimo jiné Max Švabinský, Mikoláš Aleš, Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický a mnoho dalších umělců, z nichž většinu Hlávka také finančně podporoval. Velkou měrou se Hlávka zasloužil také o záchranu Karlova mostu. Roku 1890 se po velké povodni zřítila část mostu a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Hlávka však vypracoval expertizu, prosadil projekt jeho obnovy, dohlížel na všechny práce a rekonstrukci i částečně financoval.

O rok později vznikla jeho přičiněním Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, na jejíž fungování daroval 200 tisíc zlatých. Vrcholem Hlávkovy mecenášské činnosti se stalo založení Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které učinil dědicem veškerého svého jmění. Posláním Nadání bylo sloužit k podpoře všem vědeckým, literárním a uměleckým snahám českého národa, k podpoře vynikajících nemajetných studentů a k dobročinné činnosti v jeho bydlišti. I přes mnohé pokusy o jeho zrušení či alespoň omezení jeho fungování během let německé okupace i za období komunistické vlády, se nikdy Nadání nepodařilo zrušit a stalo se tak nejstarší nadací nepřetržitě fungující do dneška.