Platidla zajateckých táborů za 1. sv. války na území Československa
Platidla zajateckých táborů z období první světové války se řadí spíše na okraj sběratelského zájmu.
Ve srovnání se zahraničím se u nás na toto téma vydává i naprosté minimum publikací. Od uveřejnění zatím jediného domácího katalogu1 od Bohumila Vlčka uplynulo již 20 let a s výjimkou několika málo monografií, především regionálního charakteru, se s tématem zajateckých táborů na našem území prakticky nesetkáme.
Podobně jako tomu je u nouzových platidel, se i v případě táborových poukázek ponejvíce setkáváme s platidly papírovými a kovovými. K velkému rozšíření táborových poukázek došlo především ve dvacátém století, ovšem jejich použití lze vysledovat už mnohem dříve. Známé jsou především poukázky z období sedmileté války (1756–1763), kdy jich poblíž Drážďan používali Rakušané v táboře pruských zajatců. Táborové poukázky se dále emitovaly v období Napoleonských válek, během americké války za nezávislost, v burské válce a mnoha dalších konfliktech. K jejich značnému rozšíření došlo ale až s vypuknutím první světové války. Například v Německu se odhaduje na 400 zajateckých táborů využívajících táborové poukázky a ve Francii i více než 1000.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
František II./I. Bankovky a papírová platidla
Vládu Františka II. poznamenaly válečné konflikty zejména s Francií, konkrétně dobyvačné výpravy císaře Napoleona Bonaparta. Připomeňme např. prohru Rakouska v bitvě „Tří císařů“.
Když jsou dějiny „bohaté“ na válečné konf likty, je složitá i ekonomická situace v zemi. Rakousko se zmítalo ve válečných konf liktech a ty vysávaly státní pokladnu. Již Marie Terezie se snažila řešit nedostatek peněz, v souvislosti se sedmiletou válkou s Pruskem, zavedením novinky – papírových platidel. První bankovky na našem území byly zavedeny v roce 1762 jako bankocedule (z německého „banco zettel“).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
