Izraelský poklad
Nález 2000 zlatých mincí
Koncem ledna letošního roku byl nalezen největší poklad na území Izraele. Jedná se o dva tisíce zlatých mincí, které byly nalezeny skupinou potápěčů na mořském dně v hloubce 12 metrů nedaleko od starého přístavu v Caesareji, který se nachází v památkové rezervaci Caesarea.
Ti, kdo nalezli ztracený poklad, byli členové místního potápěčského klubu. Podle jejich slov zpočátku se domnívali, že se jedná o nějaké nové mince-hračky, teprve později se přesvědčili, že se jedná o opravdový poklad. Ze dna vzali sebou pár mincí a na břehu běželi za ředitelem potápěčského klubu a ukázali mu mince, které našli, a on nález oznámil Oddělení mořské archeologie při Správě památek. Proběhla krátká příprava a poté spolu s potápěči caesarejského klubu sestoupili na mořské dno též potápěči Správy památek, kteří byli vybaveni detektorem kovů. Obě skupiny potápěčů vyzvedly z mořského dna 2000 zlatých mincí v nominálních hodnotách dinár, půldinár a čtvrtdinár. Podle slov ředitele Oddělení mořské archeologie při Správě památek Jakoba Sharbita se jedná o jedinečné historické svědectví přibližující nám život z dávné doby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (16) Koalice oltáře a trůnu
Sestup katolické církve po schodišti společenského významu, započatý koncem 18. století, pokračoval.
Vývoj směřující k sekularizaci se v druhé polovině 19. století zdál nezvratný, zejména ve většině západoevropských zemí. Shodou různých okolností se tento trend uplatňoval ve střední Evropě trochu jinak.
„...Pane, dej mi sílu, abych dokázal čelit neznabohům a ochránit tvou církev...“ Z kaple se ozývaly úryvky šeptané modlitby. Několik bezesných listopadových nocí roku 1848 dovedlo modlícího se člověka k pocitu bezmoci a zoufalství. Hrabě Giovanni Maria Mastei – Ferreti, který jako papež už dva roky užíval jméno Pius IX., zažíval chvíle velké životní zkoušky. Byl v obležení povstalců v paláci Qurinal. K boji proti útočníkům neměl prostředky a pasivní obětí se stát nechtěl. Nazítří v převlečení uprchl na jih, daleko od Říma, kde byla mezitím vyhlášena republika. Z Neapole pak požádal císaře o pomoc proti osnovatelům krvavé revolty. Dostalo se mu jí. Rok 1848 byl osudný nejen pro rakouského císaře, ale i pro papeže. Pius IX. byl na stolci sv. Petra už dva roky a svou tolerancí vzbuzoval naděje světských liberálů a církevních modernistů. Šok z revoluce ho však radikálně a na celý život proměnil. Od zmíněného roku, už jako přesvědčený konzervativec, blokoval, brzdil a zatlačoval až do konce svých dnů. Rychle se tak dostal na pozice sil, které po roce 1848 ovládly habsburskou monarchii.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU