Mimořádné ražby.

Izraelské muzeum
Nová izraelská zlatá investiční mince z řady Jeruzalém ze zlata

Řada zlatých investičních mincí Jeruzalém ze zlata v nominální hodnotě 20 NIS započala před pěti lety ražbou první mince s motivem Davidovy věže. Každoročně byla tato řada s motivy pamětihodností Jeruzaléma doplněna o další vydanou minci. (Viz: Jeruzalém ze zlata, M&B 6/2014).

Letos v květnu byla řada doplněna o další investiční minci s motivem Izraelského muzea v Jeruzalémě, které oslavilo padesáté výročí své existence. Předchůdcem muzea bylo Muzeum Becalel, založené roku 1912 vedle stejnojmenné školy výtvarných umění. Muzeum bylo později umístěno do budovy postavené roku 1929 na ulici Shmuel Ha-Nagid. Koncem padesátých let minulého století stávající budova již nevyhovovala instituci, která vedle stálých expozic židovského a izraelského umění měla sbírku 23 tisíc předmětů judaiky, tisíc obrazů a 13 tisíc grafik, sbírku 17 tisíc mincí, nemluvě o bohaté archeologické sbíce pocházející z vykopávek v Izraeli, Persii, Egyptě a v dalších zemích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.

Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.

Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.

Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU