Revoluce 1848–1849 … z pohledu numismatiky
Koncem 18. století se odehrály tři revoluce, které změnily tvářnost světa.
Probíhala zemědělská a průmyslová revoluce, která začala v druhé polovině 18. století v Anglii a rozšířila se pak postupně během půlstoletí do dalších zemí. Tím začal přerod převážně zemědělských společností na civilizace průmyslové s kapitalistickou ekonomikou a novou sociální skladbou obyvatelstva. Ekonomická a sociální přestavba evropské společnosti byla doprovázena dvěma politickými revolucemi, válkou za nezávislost Spojených států a Velkou francouzskou revolucí.1 Myšlenka, že zdrojem veškeré moci ve státě je lid, ovlivnila celý další vývoj v Evropě. Zahájila proces půl století trvajícího revolučního vývoje nejen v Evropě, ale i mimo ni. Evropská revoluce 1848-1849 je dovršením tohoto vývoje.
Revoluce 1848-1849 se skládala zhruba z padesáti dílčích povstání či ozbrojených střetnutí. Do bojů byla zapojena celá Evropa, ať již přímo či nepřímo byla zasažena jejich důsledky. Poprvé došlo k některým spojením jednotlivých povstání mezi sebou v různých zemích či oblastech.
REVOLUCE V RAKOUSKU A V ČECHÁCH 1848-1849
Rakousko bylo v revoluci ve zvláště těžké situaci, protože bylo národ
nostní monarchií, v níž se potlačené národnosti vyvíjely k národní emancipaci kulturní i politické a revoluce jim v tomto vývoji měla pomoci. Německá vládnoucí národnost, i ta naladěná k určitým reformám, však byla národnostně konzervativní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.
Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.
Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ