Mapa Numismatika



Dějiny válečnictví

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Holdování v Namuru v 18. století
Pamětní ražby Karel VI.– František II.

Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.

Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.



HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)
na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.

Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.

Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...