ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Max Švabinský Padesáté výročí smrti autora československých bankovek
Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky
vytvořeno.
Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky vytvořeno. Je to dáno nejen jejich vynikající technickou úrovní, ale především i nádherným uměleckým zpracováním. Není divu, vždyť ve své době se na jejich tvorbě podíleli naši přední výtvarníci, jakými byli například Alois Mudruňka, František Kysela či Jaroslav Benda. Avšak mezi těmito autory vystupují do popředí především dvě jména, a to Alfons Mucha
a Max Švabinský, jehož padesáté výročí smrti jsme si právě 10. února připomněli.
Bankovková tvorba v díle Maxe Švabinského je úzce spjata s Tiskárnou bankovek Národní banky Československé (TB NBČS). Ta zahájila svou činnost v lednu 1928 a už 30. května téhož roku zahájila tisk prvních bankovek1. Tou byla Mudruňkova dvacetikoruna, jejíž výroba se sem přesunula z proslulé pražské tiskárny A. Haase2. Záhy po svém vzniku se TB NBČS začala plně zabývat otázkou přípravy nové emise bankovek, která měla postupně nahradit stávající, mnohdy graficky a technicky nesourodé, nominály tištěné z části v domácích a z části v zahraničních tiskárnách. Spolupráce na nových bankovách byla tak po Alfonsu Muchovi svěřena právě Maxi Švabinskému. Ten v té době patřil mezi naše přední výtvarníky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
20 A 100 ŠEKELŮ
Doplnění nové řady izraelských bankovek
Koncem listopadu loňského roku vydala izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dvě banovky v hodnotě 20 a 100 nových šekelů (NIS). Tím doplnila a zároveň uzavřela novou řadu izraelských bankovek, z nichž jsou již v oběhu bankovky v hodnotách 50 NIS (od září 2014) a 200 NIS (od prosince 2015). Plánovalo se též vydání bankovky v hodnotě 500 NIS, jehož realizace je zatím odložena.
20 NIS
Dvacetišekelová bankovka nese na lícní straně portrét židovské básnířky Rachel Bluwsteinové (1890 Saratov – 1931 Tel-Aviv). Byla nazý vána prostě Rachel nebo též básnířka Rachel. Narodila se jako jedenáctá dcera Isera-Lejba a Sofie Bluwsteinových. Z matčiny strany byla vnučkou kyjevského rabína Mošeho Mandelštama. Dětství prožila v Poltavě na Ukrajině, kde navštěvovala ruskojazyčnou židovskou školu. Její otec dbal na dodržování židovských tradic a matka se jí snažila posky tnout co nejširší vzdělání v duchu židovského osvícenství – haskaly, což zahrnovalo též v ýuku moderní, tehdy znovuobrozené hebrejštiny. Roku 1909 se Rachel se svou sestrou Zuzanou přistěhovaly do tehdejší osmanské Palestiny. Obě se nejdříve usadily v Rechovotu a poté Rachel přesídlila do kibucu Kvucat Kineret na břehu Galilejského jezera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
