Mosazná medaile Divadlo J. Cimrmana - Malostranská beseda

Jára Cimrman – fiktivní postava českého vynálezce, filozofa, umělce, architekta a gynekologa v jedné osobě. Dnes už kultovní génius dokázal nemožné: získal si srdce statisíců fanoušků, navzdory tomu, že nikdy neexistoval. Všestranně talentovaného Járu Cimrmana si vymysleli dramatici Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak a Jiří Šebánek, inspirování však skutečnými postavami.

Podle cimrmanologů (cimrmanologie – vědní obor zkoumající život a dílo tohoto neskutečného českého génia) pronikl Cimrman významně do všech možných i nemožných oborů vědy, techniky i kultury. Byl myslitelem, pedagogem, sportovcem, gynekologem, chemikem a nadšeným českým vlastencem. Radil největším soudobým světovým velikánům. Společně s hrabětem Zeppelinem se například podílel na zkonstruování legendární vzducholodě, navrhnul panamský průplav, francouzskému konstruktérovi Eiffelovi vnuknul úpravu jeho pařížské věže do podoby, jakou známe dnes. Lidstvo ale génius obohatil i menšími, zato však užitečnými vynálezy, mezi něž odborníci na jeho dílo zahrnují třeba jogurt nebo dvoudílné plavky. Nutno poznamenat, že většina nápadů byla Cimrmanovi byrokratickým aparátem rakouské monarchie upírána a na jeho díle se tak mohly přiživit osobnosti, o nichž se dnes na školách, poněkud neprávem, učí.

Na svět přišel Jára Cimrman ve Vídni. Rok jeho narození není kvůli špatně čitelnému zápisu vídeňského matrikáře zřejmý: udává se rozpětí let 1853 až 1884. S touto nejasností se Cimrmanovi příznivci vyrovnali s potěšením: mohou totiž častěji slavit jeho kulatiny. Matkou génia byla rakouská herečka Marlen Jelineková-Cimrmanová, otcem se stal český krejčí Leopold Cimrman. Sám Jára, který se považoval za Čecha, zvládl jazyk svého otce v rekordním čase, aby se, hoříc nedočkavostí, mohl do vlasti co nejdříve vypravit. Tajemstvím je zahalen i případný Cimrmanův skon. Podle dřívějších pramenů byl naposledy spatřen v pojizerské obci Liptákov, což ale nové poznatky zpochybňují a zavdávají tak důvody k někdy až šíleným teoriím. Podle jedné z nich Cimrman v přestrojení za starou ženu stále žije.

Toliko imaginární pohled cimrmanologů.
V reálném světě se smyšlená postava stala všeobecně známou celebritou a z divadla pronikla i do českého filmu. Velmi úspěšným se stal především celovečerní snímek Jára Cimrman, ležící, spící natočený v režii Ladislava Smoljaka v roce 1983.

Postava univerzálně talentovaného génia uspěla i v celonárodní anketě Největší Čech, kterou uspořádala Česká televize. Přesto, že Cimrman obdržel značný počet hlasů, byl z ankety kvůli své fiktivní existenci vyřazen. Představení, kde je ústřední postavou neuznaný český všeuměl, pravidelně uvádí Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.