PATRIOTISMUS NA BANKOVCE 5 liber, Gibraltar 2000
Bankovek, které silně vypovídají o svém původu, je velice málo.
Mezi ty nejvíce povedené patří zcela určitě bankovka Gibraltaru vydaná k výročí milénia.
Gibraltar je zámořské území Velké Británie a se svou rozlohou 6,5 km² patří mezi nejmenší zámořská území na světě, a proto jsou místní obyvatelé právem hrdí, že si vydobyli právo na svou identitu a sebeurčení. Najevo to dali právě příkladem na této bankovce vydané k roku 2000. Na aversu této krásné bankovky je již tradičně královna Alžběta II., která je v Gibraltaru zastupována guvernérem a její portrét se nachází v pravé části bankovky. V levé části pod sériovým číslem je znak Gibraltaru. Více se nám však patriotismus objevuje na reversu bankovky a to hned v několika případech. Kdysi v minulosti se toto opevněné město muselo bránit a jediným možným vstupem do takového města byly právě masivní kamenné brány. Několikráte se Španělé pokoušeli toto místo dobýt, ale neúspěšně. Jedenkráte museli civilisté Gibraltar dobrovolně opustit a to v době druhé světové války, protože zde byla zřízena námořní základna a pevnost pro vojáky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce
Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.
Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
