Mapa Numismatika



American Eagles - Proof

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ VÝSTAVY  v období národního obrození a pozoruhodná medailová ražba z roku 1836
Počátky výstavnictví sahají do dávné minulosti – od evropských středověkých tržnic po pražské trhy 10. století navštěvované arabskými kupci.

Většinou představovaly výsledky lidské práce – různé výrobky jako předměty trhu (zatím bez organizovaného uspořádání). Teprve v 18. století se začalo formovat moderní výstavnictví přinášející kulturní a hospodářskou osvětu. Díky rozvoji přírodních a technických věd postupně začínala převládat hromadná výroba s daleko větším hospodářským vlivem.

Do čela pokrokového a vlasteneckého hnutí se u nás stavěli osvícení šlechtici.1 Svými vlasteneckými, osvětovými, hospodářskými a humanitními snahami a skutky povzbuzovali obrození i v oblasti technické. Jedním ze způsobů jak působit na širokou veřejnost v zájmu rozvoje průmyslové výroby bylo pořádání výstav. Od 2. poloviny 18. století začalo docházet k procesu, při němž se z etnických skupin v různých zemích Evropy staly postupně národy. Svoji národní identitu si začali uvědomovat i Češi, kteří začali proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci habsburské monarchie.2 Za první průmyslovou výstavu svého druhu na světě je považována výstava, která se konala v Londýně v letech 1756–1757. Za první průmyslovou výstavu na evropském kontinentu bývá tradičně označována výstava v pražském Klementinu z roku 1791 tehdy nazvaná „Produkten- und Fabrikenkabinet“, na níž své výrobky představilo 150 vystavovatelů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



Jak se dělá mincovna (4) Shánění zkušeností
Dávat dohromady poznatky a zkušenosti o jakékoli problematice, je vždycky složité a přímá cesta k úspěchu nevede.

Vždycky je dobré, dříve než jdu někam něco obhlížet nebo se na něco ptát, mít teoretické poznatky a vědět, na co se hlavně zaměřit. Nic takového jsme neměli. Museli jsme se spoléhat na pracovníky ČNB, kteří často jezdili do Státní mincovny v Kremnici.

Bylo proto namístě zkusit pro nás vyjednat první návštěvu ve slovenské mincovně. Navíc zde nebyla žádná jazyková bariera. Naše generace, díky dvojjazyčnému vysílání v rádiu a v televizi, neměla se slovenštinou problém. Já jsem dokonce v pátém ročníku na VŠE skládal zkoušku z práva, na kterou jsem se učil výhradně z knížek ve slovenštině. Takže slovenština byla mým druhým jazykem, ve kterém bych mohl skládat i ústní maturitu.

Bylo tedy pochopitelné, že jsme učinili pokus začít naši zkušební misi v Kremnici. Ale neuspěli jsme. Státní mincovna nedostala souhlas od svých nadřízených z Bratislavy, aby mohla jablonecké nadšence něco učit. Že to nebylo rozhodnutí navěky, to potvrdil čas. Museli jsme poznatky o mincovnictví získat co nejrychleji. Měli jsme před sebou zásadní úkol, začít připravovat projekt nové mincovny. Kde ale začít, když jsme nikdy v žádné mincovně nebyli a neměli jsme vůbec představu, co chceme vidět.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...