Královna Viktorie Zajímavosti britského mincovnictví z let 1838–1901
24. května uplynulo 195 let od narození královny Viktorie.
Princezna, která nikdy neměla nastoupit na trůn, se stala nejdéle vládnoucím anglickým panovníkem. Její dlouhá vláda byla zajímavá i z numismatického hlediska. Pod vlivem Francie se Británie pokusila o decimalizaci, v Královské mincovně působil talentovaný William Wyon, sochy tvořili Joseph Boehm a Thomas Brock.
Život
Alexandrina Victoria se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci v Londýně. Jejím otcem byl Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou Victoria Sasko-Coburg-Saalfeldská. Ani jeden z Viktoriiných strýců po sobě nezanechal dědice a tak se po smrti Viléma IV. 20. června 1837 Viktorie stala královnou Spojeného království. Přes nesouhlas Viléma IV. se Viktorie nakonec 10. února 1840 provdala za prince Alberta of Sasko-Coburského a Gotha, se kterým měla během 17 let devět dětí. Díky nim se Viktorie později stala známou jako „babička Evropy“ a měla vnoučata téměř na všech evropských dvorech.
Viktorie nebyla pouhou loutkou v čele státu, ale snažila se aktivně zasahovat do politiky. To mělo za následek řadu skandálů, které poškodily královninu pověst. Ta byla nečekaně zachráněna díky atentáům. Na královnu, projíždějící se v kočáře po Londýně pravidelně útočili političtí radikálové, zhrzení básníci nebo různí pomatenci. Útočníci kupodivu pokaždé vyvázli s poměrně mírnými tresty a vůči královně se zvedla vlna sympatií. Sama Viktorie prý poznamenala, že všechno to střílení na ní stojí za to, protože je díky němu vidět, jak je lidmi milována.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
500. VÝROČÍ VYDÁNÍ KLAUDYÁNOVY MAPY
Pamětní mince 200 Kč 2018 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je ražba k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy, kterou vydala Česká národní banka 28. února 2018 na základě vyhlášky č. 15/2018 Sb.
Klaudyánova mapa je nejstarším známým kartografickým zobrazením Čech. Jejím autorem byl lékař, knihtiskař a podporovatel Jednoty bratrské Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha z Mladé Boleslavi. Dřevěnou tiskovou desku nechal zhotovit Klaudyán v roce 1517 v dílně Jeronýma Höltzela v Norimberku. Z ní byla v roce 1518 vytištěna v následujícím roce mapa k dosud ne zcela jasnému účelu, snad jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma. Klaudyánova mapa je považována za počátek české kartografie a současně je první samostatně tištěnou mapou středoevropské země. Vlastní mapa je umístěna v dolní třetině tiskového listu a znázorňuje pohoří, řeky, lesy, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdálenosti v mílích a 280 českých hradů a měst. V horních dvou třetinách doplňuje mapu obrazová, textová a heraldická výzdoba. Nahoře uprostřed je zobrazen král Ludvík Jagellonský a znaky zemí, v nichž titulárně vládl. Pod nimi jsou náboženské mravoučné výjevy a texty a pět řad znaků zemských hodnostářů a měst. Alegorický vůz s cestujícími, tažený dvěma spřeženími na opačné strany, je předmětem badatelského zájmu a snad symbolizuje rozhádanost tehdejší společnosti. Téměř kompletně dochovaný originální výtisk, majetek Biskupství litoměřického, je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
