Singapore International Coin Fair 2012 Pražská mincovna se představila v Asii
Nové Město pražské, korunovace Václava II. nebo třeba světoznámé Pražské Jezulátko.
To jsou jen některé z řady medailonů z drahých kovů, které Pražská mincovna a. s. představila na prestižním mezinárodním mincovním veletrhu v Singapuru (Singapore International Coin Fair 2012). Ten se konal na přelomu března a dubna.
Po úspěšné únorové prezentaci na berlínském World Money Fair, je to tak letos již druhá významná akce, na níž se nejmladší evropská mincovna uvedla.
Mezi jejími novinkami nechyběl například ani nedávno vyražený medailon Pražské Jezulátko, vyvedený z ryzího zlata podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Pozornost poutaly i unikátní medailony ve tvaru poštovní známky, s nimiž Pražská mincovna bodovala už
na loňském mezinárodním veletrhu Sběratel v Praze.
„Naši účast v Singapuru vnímáme také jako propagaci české medailérské školy. Ta snese srovnání s tím nejlepším, co ve světě numismatiky existuje a každé mezinárodní zviditelnění
si rozhodně zaslouží,“ uvedl předseda představenstva Pražské mincovny a.s. Pavel Trtík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU