Dukáty Karla IV.

JIŘÍ HANUŠ Mistři české numizmatiky
Do svých motivů se snaží vnést myšlenku, vyhýbá se stereotypům a hledá nové cesty.

Třiadvacetiletý Jiří Hanuš je dalším výrazným talentem z umělecké „líhně“ jablonecké medailérské školy. Ještě před absolvováním tamní VOŠ vystudoval uměleckou průmyslovku v Turnově v oboru rytec. Rytectvím se ostatně v současnosti živí. Návrhům medailí a mincí přesto věnuje velkou část svého času a pravidelně se zapojuje do soutěží České národní banky.

Jiří na sebe nedávno upozornil pamětní medailí Jan Hus, kterou vytvořil společně s Romanem Shamilyanem. K jeho dosavadním úspěchům patří také sada Čtyři živly a medaile k výročí 17. listopadu, která se prodávala v sadě s mincí Jiřího Harcuby.

V prvním letošním čísle jsem zpovídal Romana Shamilyana, který se o vás několikrát zmínil. Spojuje vás zřejmě více než jen medaile Jan Hus, na jejímž vzniku jste se oba podíleli.
Ano, je to tak. Především jsme kamarádi z jablonecké Vyšší odborné školy, taky nás spojuje fakt, že jsme oba věřící. Máme i podobné myšlenky, nápady a často si pomáháme.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU