Zlato Numismatika



Emisní plán ČM 2011

Medaile vydané 2011.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Ze světa kovových známek (17) Materiály účelových známek (2)
Tento díl se tak trošku vymyká názvu seriálu. K výrobě účelových známek byly totiž užívané i nekovové materiály.

Již v první polovině 19. století se vyráběly někdy i svépomocí známky z lepenky nebo kartonu, často kruhové a podobné tak mincím, kterých se do současnosti vzhledem malé trvanlivost papíru dochoval pravděpodobně pouhý zlomek.

Byly to známky užívané především v zemědělství, kde potvrzovaly odvedenou práci v časovém nebo úkolovém pojetí. Staršími jsou známky robotní, později vznikaly z tuhého papíru i známky chmelové. Příkladem podomácku zhotovené papírové chmelovky je známka Cyrila Vitnera z obce Hředle na Rakovnicku (obr. 1). Kartónová peněžní známka či nouzovka, kterou vydal J. Wetzler ze Žatce, byla vytištěna v odborném závodě (obr. 2). Vedle různých druhů kartonu a tuhého papíru se užíval i prešpán - chemicky tvrzená lepenka. Na tento odolnější materiál šlo nejen tisknout, ale i do něj razit (obr. 3).

Přechodem mezi známkami kovovými a papírovými jsou ražby na kovem plátované lepence. Byly ražené jako kovové známky a sloužily vesměs k reklamním účelům. Typickým zástupcem této kategorie je známka Exportního pivovaru a. s. Velké Březno, jejíž materiál je lepenka plátovaná měděnou vrstvou (obr. 4). Podobného provedení jsou známky pařížských veřejných domů. Zde ražba nevěstince U hezkých holek (krásných slepic) v ulici Blondel 32 v Paříži (obr. 5), který proslavil spisovatel Henry Miller.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



Konstantin a Metoděj 1150. výročí příchodu věrozvěstů v numismatice
Slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj v roce 863 dorazili ze Soluně na Moravu. Vytvořili slovanské písmo hlaholici, do něhož také přeložili Nový zákon a zavedli bohoslužby v jazyce Slovanům srozumitelném.

V roce 867 odjeli misionáři do Říma a u papeže Hadriána II. docílili slibu, že staroslověnština bude uznána jako další liturgický jazyk. 1150 výročí jejich příchodu nenechalo v klidu ani ČNB, ani další numismatické vydavatele.

Česká národní banka vydává zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč k výročí 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na území Velké Moravy. Celkem 11 000 mincí připomínajících tuto událost je v prodeji od 3. července 2013.
Na lícní straně zlaté mince vážící jednu troyskou unci je velkomoravský kníže Rostislav, na jehož žádost v roce 863 přišli Konstantin s Metodějem na Moravu. Slovanští věrozvěsti jsou vyobrazeni na rubu mince. Všechny tři osobnosti jsou zpodobněné ve stylu byzantské ikony zasazené do rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice.
Podoba mince vzešla ze soutěže,které se v roce 2012 zúčastnilo 20 výtvarníků s celkem 34 návrhy. Desetitisícikoruna byla vyražena podle vítězného návrhu akademického malíře Vladimíra Pavlici.
Celkem 9000 kusů mincí ze zlata o ryzosti 999.9 je vyraženo ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 2000 kusů v běžné kvalitě. Minci vyrazila Česká mincovna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...