Otakar Dušek Mistři české numizmatiky
Medailérská tvorba designéra Otakara Duška nezájmem odborné ani laické umělecky zaměřené veřejnosti rozhodně netrpí. Důvodem je originalita, s jakou mostecký rodák přistupuje k řešení daných témat.
Připomeňme si medaili k výročí největší tankové bitvy v historii válek Kursk 1943 raženou legendárním tankem T-34 nebo nápaditě vyřešenou stříbrnou Poctu politickým vězňům umístěnou v betonové krychli, která evokuje vězeňskou celu.
Za své realizace posbíral Otakar Dušek řadu ocenění. To poslední mu letos udělilo holandské Teylers Museum za jeho nezávislou tvorbu. Otakar Dušek působí také jako pedagog, již osmnáct let vyučuje na Vyšší odborné škole a Střední umělecké škole Václava Hollara v Praze.
V únoru letošního roku vám byla v holandském Haarlemu udělena prestižní cena Jaap van der Veena. Předání jste se osobně účastnil, přibližte, jak jste tuto událost vnímal.
Už samotná nominace na tuto cenu byla pro mne něčím neuvěřitelným. To, že mi nakonec byla cena v mezinárodní konkurenci udělena, považuji za obrovský úspěch nejen pro mě, ale i pro Českou republiku. Byl jsem překvapen, jak detailně znají moji práci v zahraničí. To mě opravdu zaskočilo. Jsem totiž zvyklý na český model, kdy práce medailéra prakticky nikoho nezajímá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (17) Dynamika neurozených
S mírným zjednodušením se dá říci, že 19. století patřilo „třetímu stavu“ – měšťanstvu.
V Českých zemích to bylo patrné zejména v druhé polovině století. Příčinou jistého zpoždění, proti jiným evropským zemím, byla nutnost překonat provincializmus, do kterého se Čechy a Morava dostaly v rámci monarchie v předchozím období. Ve změněné společenské atmosféře se měšťanstvo rychle stávalo vůdčí silou národní emancipace. Z českých měšťanských rodů pocházela řada významných osobností české politiky, vědy a kultury. Jen solitérně zde nacházíme zástupce šlechty. Centry této nové společenské dynamiky byla města.
Budějovický krejčí Joachim Schmid v rozpacích převracel v prstech medaili krajinské výstavy otevřené roku 1884. „Pěkná, ano, hlavně ty figury, co ukazují všechna řemesla. I městský znak na druhé straně je jak má být. Ale co ten dvojjazyčný nápis. Nevím, nevím, jestli těm
Čechům nějak moc neustupujeme. Aby se nám to nakonec nevymstilo.“ Medaile ale měla úspěch a mnoho návštěvníků si ji vezlo domů, aby jim i po létech výstavu v Českých Budějovicích připomínala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ