Mapa Numismatika



Hrady

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČAS
Pamětní mince 200 Kč 2017 VI

Šestou a poslední pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince ke 100. výročí založení České astronomické společnosti, kterou vydala Česká národní banka 6. prosince 2017 na základě vyhlášky č. 393/2017 Sb.

Několikaleté úsilí skupiny nadšenců vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu vyvrcholilo 8. prosince 1917 založením České astronomické společnost v posluchárně prof. Františka Nušla na Českém polytechnickém ústavu v Praze. Od roku 1920 v ydávala společnost časopis Říše hvězd a postupně vznikaly její pobočky ve větších městech Čech, Morav y, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Po deseti letech se podařilo naplnit i původní cíl a na Petříně byla v roce 1928 otevřena Štefánikova hvězdárna. Členové společnosti však iniciovali stavbu i dalších lidov ých hvězdáren. Česká astronomická společnost podporovala a podporuje pozorování planet a meteorů, popularizuje astronomii v publikacích, sdělovacích prostředcích a na odborných přednáškách. Uděluje několik cen, z nichž nejstarší je cena Františka Nušla.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)
Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky

V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.

Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...