Edvard Beneš Poznámky k fenoménu oficiálního portrétu
Termín oficiální portrét dnes vzbuzuje buď nezájem nebo rovnou odpor.
Umělci na něj obvykle reagují smíchem, rozpaky, nebo bryskním odmítnutím. Pokud nechceme docházet k závěrům pomocí nějaké té rychlé a snadné cesty, pak bude užitečné napřed stručně rekapitulovat.
Oficiální portrét sice není starý jako umění samo, na jeskynních malbách ho neuvidíme, ale i tak jde o výtvarnou disciplinu s úctyhodným stářím. Ve stylizované formě ho najdeme v dílech velkých kulturách Mezopotámie a Egypta, v realistické podobě pak v pozdním antickém Římu. Odtud už pokračuje víceméně souvislá linie až do dneška.
Na zpodobeních faraónů a císařů pracovali tehdejší umělci podle podmínek, které se dodnes v zásadě nezměnily. Model si měl být podobný, ale to nebylo hlavní a jediné kritérium úspěchu. Přílišný realizmus mohl být naopak na škodu, jestliže výsledek evokoval u diváka jiné pocity než obdiv, úctu, případně i posvátnou hrůzu. Pravda, výjimky byli už tehdy. Faraón Achnaton údajně u svých portrétistů trval na realizmu a jeho portréty proto mají individuální, disharmonické rysy. Jinak ale naprostá většina panovníků trvala na takovém portrétu, který by upevňoval jejich autoritu u poddaných a tomu bylo vše podřízeno. Panovnický portrét, na kterém bychom zaznamenali lidské slabosti jeho modelu, to je protimluv.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Ze světa kovových známek (21) Známky s letopočtem
Pomineme-li psí známky, které se každoročně měnily a měly proto vyražený rok platnosti, lze konstatovat, že od XIX. století jsou české účelové známky většinou nedatované.
Když je letopočet vzácně uveden, nemusí být rokem ražby, jak je tomu u mincí, ale je připomínkou významného milníku v historii vydavatele ražby. Měl zejména u podniků poukazovat na letitou tradici a byl tak reklamním prostředkem a nástrojem v konkurenčním boji. Uveďme zde několik příkladů datovaných známek, které splňují výše uvedené charakteristiky nebo jsou něčím pozoruhodné.
Letopočty na ražbách konzumních spolků a spotřebních družstev jsou zpravidla spojené s rokem založení organizace. Nejinak tomu je u známek organizací a firem. Ročník 1904 na známkách Dělnického konzumního spolku v Kostelci, německy Weisskircher Arbeiter Consum Verein (W. A. C. V.), připomíná rok ustavení této podpůrné organizace (obr. 1). Rok založení měšťanského střeleckého sboru Jablonce nad Nisou připomíná mosazná známka na pivo s vročením 1760, uveřejněná v M+B 3/2011 str. 16. Letopočet 1828 nad literami VW na firemní známce Vítkovických železáren (obr. 2) je rokem založení podniku. Známka, jejíž účel ani způsob užití nejsou známé, se provedením hlásí do první poloviny XX. století. Lze se proto domnívat, že letopočet se mohl začínat uvádět v době stého výročí podniku a stal se později součástí firemního loga.
Datované peněžní známky Novokdyňské přádelny akc. spol. (obr. 3–4) jsou známé ve třech hodnotách1. Zatímco nejnižší nominál 5 má letopočet 1928, druhé dva vročení 1923. Nechce se věřit, že by výrobu hodnoty 5 dělilo od zbývajících pět let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU